Report: Red Bull Guanajuato Cerro Abajo - Márty Brza poprvé ve finále na velkém urban DH

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 31.3.2023

Závodění je hodně o zkušenostech. Zkušenosti získáš pouze na závodech. Čím těžší závod, tím více ti dá. Ale občas získávání zkušeností bolí. Márty Brza se o tom na Red Bull Guanajuato Cerro Abajo přesvědčil na vlastní kůži. Sám nám o tom řekne víc v reportu z velkého závodu, kde poprvé postoupil do finále.

Docela na poslední chvíli, ale přece jen! Pět dní před závodem mi pípla zpráva od organizátora závodu Red Bull Guanajuato Cerro Abajo - "Čau Márty, mám pro tebe skvělou zprávu! Pokud máš zájem, rádi bychom Tě pozvali na závod... Co ty na to?" Když jsem tuto zprávu obdržel byl jsem jak jinak než příjemně překvapený. I když s tím bylo spousty stresu takto na poslední chvíli, tuto nabídku jsem rozhodně nemohl odmítnout a i když jsem ještě ani nevěděl, jestli tak rychle seženu letenky, rovnou jsem odepsal - "JEDU!" 

Za Datlem do Mexika

Přiletěl jsem do Mexico City na letiště v úterý večer, kde jsem přespal na letišti v hotelu a druhý den ráno nás z Red Bullu vyzvedli a odvezli do Guanajuato, kde se konal hlavní závod! Musím říct, že opravdu moc hezké město. Celá crew měla pro nás ridery připravený super pohodový hotel s vlastním pokojem atd.. prostě pecka!
Po příjezdu na hotel potkávám Tomáše Slavíka, který do Mexika přiletěl o den dříve a stihl se podívat už i na závodní trať. Po tom co mi říkal a ukazoval jsem začal být lehce nervózní, nevím jak moc to na mě bylo nebo nebylo poznat, ale z některých věcí na trati co jsem viděl jen na mobilu jsem měl opravdu respekt! Ale furt jsem si říkal, že to bude cajk a prostě to nalítám! 

Příště raději patku s sebou

Druhý den ráno se setkáváme s dalšími ridery - Pedrem Ferreirou, Felipem Agurtem a Giovanninim Gabrielem se kterými se domlouváme na nějaký pojezd na místních městských spotech.
Každý jdeme k sobě na pokoj vybalit kola z krabice a připravit na ježdění. Já kolo sice vyndal a připravil, ale zjistil jsem, že mi přehazovačka vůbec nenapíná a řetěz byl volný.. trochu jsem zmatkoval, protože náhradní přehazku jsem s sebou neměl a doufal jsem, že se bude dát někde koupit nebo půjčit. Nakonec mě tento problém pomohl vyřešit Tomáš Slavík, který měl s sebou náhradní přehazku a půjčil mi svou. Ještě jednou díky moc!
Problém vyřešen jdeme jezdit! Trénink v místních úzkých uličkách byl zábavný a bylo fajn si před vstupem na závodní trať ještě osahat kolo, zjistit zda vše funguje apod..

Nejsou ty schody až moc velký a prudký?

Odpoledne nás čekal Track walk... přicházíme k trati v podstatě ke startu a můj první pocit v hlavě - aaaa sakra, nejsou ty schody až moc velký a prudký?? Hmm, tak dobře už teď jsem nervozní.. Snažil jsem se zachovat klidnou mysl a přemýšlet jako závodník, musím říct, že mě dost psychicky pomohlo to, že jsem věděl, že trénink na kole ani fyzicky jsem nepodcenil a do přípravy jsem dával 110% a v tu chvíli jsem se cítil i více sebevědoměji co se jízdy týká. Ovšem jak jsme šli postupně dolů, tak už jsem věděl, že to bude ostrej závod! Na trati bylo opravdu několik věcí, které se dali pokazit a spadnout tam prostě nechceš! Říkal jsem si už v Medellínu, že trať tam byla opravdu ostrá, ale pro mě rozhodně byla tato trať technicky náročnější a šílenější. Měl jsem z ní velkej respekt! 

Pátek ještě před samotným závodem jsme měli možnost na trati trénovat, což bylo skvělé si vše v klidu vyzkoušet a najezdit. 
Ze začátku jsem byl víc opatrný, ale ve finále to bylo každou jízdou lepší a lepší až se podařilo nalétat vše, cítil jsem rychlost, plynulost a to bylo hlavní! 
Po tréninkových jízdách na trati se mi lehce ulevilo, ale i tak jsem měl po celou dobu velký respekt!

Závodní den je tady! 

Před tím než odstartovala kvalifikace dal jsem si dvě tréninkové jízdy. Ten den mi nebylo nějak moc dobře.. nevím či to bylo stresem nebo něčím jiným,
každopádně jsem se necítil ve své kůži. Kvalifikace se blížila... já se pomalu rozcvičoval a mezitím jsme hodili řeč se Slávou, který mi poradil co a jak v kvaldě, plán byl takovej jet technické úseky stejně rychle, jak jsem je jezdil v tréninku, takže ne úplně naplno, ale všechny sprintovací roviny jet na 100% a tak jsem i udělal. Kvalifikaci jsem jel opravdu svižným tempem a cítil jsem se opravdu dobře a doufal jsem, že účast ve finále klapne. Po dojetí všech jezdců do cíle se k nám dostavily výsledky, kdo do finále postupuje a jakmile jsem tam viděl své jméno nemohl jsem tomu uvěřit a moje nadšení jsem v tu chvíli nemohl ani slovy vyjádřit.

Musím do toho dát vše

Finále je tu! Věděl jsem, že teď už do toho můžu tedy spíš musím dát vše a jet naplno! Musím přiznat, že nervozita byla teď mnohem větší, protože jsem věděl, že svět se dívá, což mě dokázalo nakopnout, ale i znervóznit. Chvíli na startu jsem si počkal než byl ready tv přenos... a najednou bylo 20 sekund do startu.

Po odstartování hned po prvním šlápnutí nervozita odpadla a moje koncentrace se soustředila jen na samotnou jízdu, která tedy hodně brzy skončila. Hned v první sekci velkých, rozbitých a prudkých schodů následoval drop do dalších a moje rychlost byla až příliš velká, na dopadě se mi kously řídítka a hezky jsem se proletěl. Měl jsem vyražený, dech, lehký otřes, bolest břicha a cítil jsem, že mám něco s ramenem. Byl to šok a opravdu velká bolest. Hned se ke mě seběhli zdravotníci a Tomáš Slavík, který tam byl možná i dřív.... nějak mě pomohli postavit se na nohy a odvést o pár metrů vedle mimo trať. Tam jsem ještě jednou popsal co mě bolí a následoval přesun do sanitky. V nemocnici mi řekli, že je vše v pořádku a že na operaci to rameno není, ulevilo se mi, že můžu druhý den odletět domů. 

Zkušenost k nezaplacení

I tak jsem byl nadšený, protože postoupit do finále na takovém závodě a ještě ke všemu druhým závodě v životě je pro mě opravdu motivující. 
Konečně jsem dosáhl pocitu, že na to závodit se světovou špičkou mám a že musím makat dál! Jsem sice teprve na začátku a čeká mě ještě dlouhá cesta, ale ukázalo mi to, že jdu správným směrem a to je pro mě hlavní! 

Nyní už jsem v Praze, mám po kontrole u doktora i tady a pokud vše dobře půjde, tak za tři týdny jsem zpět v závodním nasazení.
Děkuji moc všem lidem co fandili a posílali zprávy!

Foto credit: whoisjurgen, el_fotogrifo_bikes