Test: Cannondale Habit SE otestován na Elbě

Autor: ZR, Čert, kategorie: Test, vydáno: 26.7.2016

S menším zpožděním vám přinášíme dojmy z testování novinky letošního roku Cannondale Habit SE. Pro letošek přibyla v portfoliu Cannondale trailová platforma Habit. Habity disponují 120 mm zadního zdvihu a vyrábějí se ve třech různých provedeních rámů. Full karbon, karbon + hliníková zadní stavba (námi testovaný Habit SE) a full hliník.

Mezi jednotlivými modely Habit však jeden vyčnívá, je to námi testovaný Habit SE v cool tyrkysově modré. Za zkratkou SE se skrývá spojení Special Edition. V čem je vlastně toto kolo speciální? Především tím, že oproti ostatním Habitům má vyšší zdvih přední odpružené vidlice Lefty a to 130 mm (ostatní mají stejně jako zadek 120 mm). Díky vyššímu zdvihu se více položí hlavový úhel a kolo se stává sjezdovějším. Nová vidlice Lefty 2.0 na Habitu má navíc offset 50 mm, a tak je kolo dobře ovladatelné i v nízkých rychlostech.

Habit SE je vybaven téměř výhradně komponenty koncernu SRAM. Pohon je až na kliky, které si dodal na kolo Cannondale sám, v režii X1. Brzdy brzdí základní Guide R se 180 mm kotouči vpředu i vzadu. 130 mm vidlici Lefty pak sekunduje tlumič RockShox Monarch RT s velkou vzduchovou komorou DebonAir. Jedině sedlovka se vymyká koncernové specifikaci, protože je tu teleskop KS LEV Integra s vnitřním vedením a 125 mm zdvihu. Za zmínku stojí i moc pěkné a pohodlné sedlo Fabric Scoop a Cannondale řídítka C1, jež mají už slušnou šíři 76 cm, a tak zde není ani důvod k jejich výměně. Jedinou slabinou se zdály být gumy Schwalbe Nobby Nic v Performance směsi. Při testování jsem zadní gumu vyměnil za Maxxis HR II s EXO protection, abych předešel defektům, protože na Elbě je hodně kamenů a trnů. Přední i zadní kolo jsem navíc udělal bezdušové.

A teď to nejdůležitější (teda až po barvě), jak se vlastně na novém Cannondale Habit SE jezdí?

Vzhledem k tomu, že jsme se vyrazili otestovat Habita na italský ostrov Elba, tak v podstatě každá naše vyjížďka začínala obrovským výšlapem. Zde se dobře ukázala lehkost celého kola a tuhost karbonového rámu, které v kombinaci se zamčeným tlumičem a vidlicí, udělaly z kola neuvěřitelnou raketu. V zimě jsem jezdil na karbonovém Scalpelu a musím říct, že Habit měl k němu velice blízko. Kdybych si Habita pořídil, tak bych určitě vyměnil 30 zubový převodník za větší, pravděpodobně za 34 zubů, protože jsem nejlehčí pilu (42z) řadil jen výjimečně.

Jakmile jsem s Habitem vjel poprvé do ostrého terénu, hned bylo poznat jak je neuvěřitelně hravý. Z počátku mi přišlo, že možná až neklidný. Jsem zvyklý hlavně na Jekylla, který je přece jenom o dost klidnější, ale jakmile jsem na Habitu dokončil první sjezd, už jsme byli kámoši. Nejlépe jsem se s Habitem cítil v lokalitě Capoliveri, místě kde se letos jel svěťák v marathonu. Traily tu mají sypčejší povrch a nejsou tak kamenité jak v jiných částech ostrova.

Nicméně pokud se má něco otestovat, tak jedině pořádně. Proto jsem s Habitem vyrazil i na tratě, kde už by se neměl cítit tak komfortně, kde už by se místy hodil i sjezďák. Zde bylo opravdu poznat, že v rychlých a rozbitých pasážích je kolo neklidné, ale pokud se přizpůsobí jízda terénu, lze s Habitem sjet v podstatě vše, co se dá. Co mě na kole velice pozitivně překvapilo, bylo, jak je kolo i v tom největším bordelu tiché a i přes absenci horního vodítka mi ani jednou nespadl řetěz.

Další terén, který jsem s Habitem vyzkoušel, byl skalnatý trail spíše pro pěší, kde jsme do kopce místy museli kola nésti na zádech, zde jsem opět ocenil nízkou hmotnost kola. Z kopce dolů jsem pak v nejtěžších trialových pasážích poznal, jak se hodí 50 mm offset vidlice Lefty, díky kterému bylo kolo krásně ovladatelné v prudkých skalnatých úsecích, kam se muselo najíždět v hodně nízké rychlosti. Dobře se projevily i brzdy SRAM Guide R, jež kvalitně dávkovaly brzdný výkon a překvapivě nevadly i při dlouhých sjezdech.

No, a aby byl test kompletní, tak vám sdělím i pocity z jízdy po silnici. Zde se kolo chovalo přesně tak, jak by se dalo čekat. Jasně, nejede to jako silnička, ale ve srovnání s Jekyllem jede prostě hrozně rychle. Jediné k vytknutí je 30 zubový převodník, o kterém jsem již psal. Byl prostě málo.

Kdybych měl Cannondale Habit SE popsat jednou větou, řekl bych, že je to lehké, rychlé a neuvěřitelně tiché trailové kolo, se kterým se mi nepodařilo jít ani jednou přes řídítka.

A jak se na novém Habitu jezdilo Čertovi, který si jej vyzkoušel při tréninku na tratích italského Superendura v Masse Marittime?

Habit to se mnou neměl lehký, první metry proběhly na trati prvního letošního Super Endura v Massa Marittima. A jak víme, v Itálii to dost drncá, a je to jak hodně do kopce tak hodně z kopce. O to překvapivější bylo, jak se s tím tenhle skoro xc trailbike popral. To že v Cannonu umí dělat rychlý kola, to víme. Hobit ale ukázal, že amíci umí udělat rychlý a zábavný kolo. Do kopce se jízdní projev strašně podobá devětadváce. Lehoučký kola, lehoučkej megatuhej karbonovej rám a jednočep naladěnej do rychla. Po šotolině do kopce na start první RZ fakt letí. Na startu nahodit kolena, odemčít tlumák a leftynu a počkat na ratatata. Překvapení dva, zas tak brutálí ratata se nekoná. Jasně, na enduro trati jsou místa, kde jsem hrubě za hranou toho, co by se habitu líbilo. Na mín rozbitých místech ale rám bezproblémů stíhá. I když je zadní stavba naladěná spíš do rychla, karbon evidentněš pohltí spoustu vibrací, co nepochytá tlumák. Další devětadvacítková vlastnost, kterou se u Habita podařilo naladit, je šílená stabilita. Jestli za to může nízký střed nebo větší offset vidlice, kdo ví, každopádně, narozdíl od většiny trailbiků Habitu vůbec nevadí, když jedete hodně z kopce. Jo, rozbitý drncá, ale ten pocit že si dáte fróňo na každým větším sjezdu, tady rozhodně nenajdete. Tomu pomáhá i delší zadní stavba. Hobit kvůli ní sice tolik nehopsá jak jiné trailbiky, o to líp jede. Za mě je Hobit super kolo pokud chcete jezdit rychle z kopce i do kopce a nemáte závodní ambice na Enduro. Případně ideální zimák pro závoďáka.