Spotcheck: Livigno - bajkerský ráj na pomezí italsko-švýcarských hranic

Autor: Keli, kategorie: Spotcheck, vydáno: 5.8.2016

Na další letošní spotcheck jsem se vypravil na pomezí italsko švýcarských hranic do Livigna. Toto město je mezi Čechy velmi populární především v zimě, kdy tvoříme desetinu návštěvníků, ale Livigno má mnoho co nabídnou i v létě. Rozsáhlé trailové centrum na jedné a velký bikepark na druhé straně údolí.

Livigno leží v údolí sevřeném vysokými kopci na pomezí Itálie a Švýcarska, dříve bývalo v zimním období naprosto nedostupné, protože zasypané přístupové cesty v sedlech neumožnili dopravu, při vydatné zimní sněhové nadílce bývalo městečko odříznuto od světa i osm měsíců v roce. Po výstavbě umělého jezera nesoucí stejné jméno jako město a zároveň otevřením tunelu v šedesátých letech minulého století se Livigno dramaticky rozvíjí, z původní malé horské vesničky se stává turistické centrum zaměřené především na lyžování. V posledních letech se zde však masivně investuje i do letních aktivit přičemž nejvýraznější investicí právě jsou horská kola.

Vzhledem k nadmořské výšce ve které Livigno leží, 1800 metrů na mořem, je velice obtížné zde cokoliv vypěstovat, takže místní chovali krávy a pěstovali brambory, nic jiného zde nevydrží drsné podmínky. Nicméně v současné době je dostupné již cokoliv a tak můžete ochutnat všechny speciality italské kuchyně. Jen drobné varování, porce zde podávané jsou spíše větší než menší, sníst v poledne celé menu složené z předkrmu, hlavního jídla a zákusku ti spolehlivě zabije celé odpoledne, protože budeš napráskaný nehorázně. Doporučuji ochutnat místní speciality jako pizzoccheri obdobu slovenských halušek, jen složené z těstovin, brambor, sýra a špeku či jelení guláš s polentou.

Pokud holduješ pivu, je téměř povinností navštívit místní pivovar, který se honosí tím, že je nejvýše položeným pivovarem v Evropě. Tamní atmosféra je jedinečná, nabízejí zde zajímavá piva, která neochutnáš každý den a pokud ti pivo nechutná, tak všude po Livignu teče aperol spritz proudem. Co se týče cen v restauracích, tak ty jsou vyšší než u nás, ale hlavní jídlo bezproblémů seženeš za cenu do deseti Euro. Livigno je již dlouhá staletí bezcelní zónou a z ní vycházející výhody jsou zřejmé, jsou to levné nákupy ať již alkoholu či paliv. Například, v době naší návštěvy stál litr nafty 0,77 Euro…

V oblasti ubytování je nabídka široká, od exkluzivních hotelů přes levné apartmány až po několik kempů (cena za stan a noc je 7 Euro), pokud máš obytku či kempovou dodávku, tak ji „na hulváta“ můžeš parknout přímo před lanovkou na Mottolino a nikdo tě nevyhodí.

Pro bajkery jsou zde fantastické podmínky, obě strany údolí jsou protkány dráhami, při pohledu od jezera pravá strana, nazývaná dle páteřní lanovky Carosello 3000 je plná flow trailů a naopak druhá strana Mottolino je velký, ale opravdu velký bikepark. Ve zkratce by se dalo říci, že pravá strana je rodinná a druhá sportovní. Ceny lanovek se pohybují od 30 Eur za den, vícedenní vychází samozřejmě levněji, drobnou vadou na kráse je, že v současné době nelze jezdit na obou stranách údolí na jednu permici, ale třeba se to do budoucna změní.

Na carosellské části najdeme jen a pouze flow traily, zde nazývané flow country, jak je zvykem, jedná se o vyhlazené dráhy plynoucí svahem, plné klopených zatáček, malých skůčků a nezáludných snadných překážek. Všechny traily, ač označené klasickým značením obtížností modrá-červená-černá, jsou sjízdné snad pro kohokoliv, kdo někdy sedí na kole, od dětí až po babičky. V současné chvíli je na Carosello téměř 40 kilometrů trailů, ale stále se budují další. Plán je do budoucna síť rozšířit na dvojnásobek. Vzhledem k převýšení kopce cca 800 metrů a jejich délce je velmi náročné projet všechny dráhy za jeden den, dá se to, ale bude to slušný sportovní výkon. Je třeba přiznat, že většina tratí je zde velmi podobná, míst, které by ti utkvěli v paměti je minimum, ale i takové zde jsou, například klopená zatáčka o 360 stupňů na trailu s názvem Blueberry. Nedokážeš si to představit? Tak vyraž do Livigna a pochopíš.

Co je třeba zmínit, tak to byl povrch tratí, na rozdíl od ostatních podobných trail center zde je jen minimum z nich vysypáno štěrkem a tudíž ti to na nich dobře sedí. Optimálním kolem na tuto stranu údolí je allmountain či enduro kolo, na sjezdovém kole je to spíše dřina než radost.

Druhá strana údolí zvaná Mottolino je obtížnější než opačná, je zde postaven velký bikepark, který nabídne zábavu jak začátečníkům, tak profíkům. Na výběr je mnoho tratí různých obtížností, stylů a povrchů, od lehoučkých modrých flow trailů, přes extrémně zábavné červené lajny plné klopených zatáček a skoků až po těžké sjezdové dráhy. Nejtěžší z nich je dráha Mistrovství světa z roku 2005, která je hodně prudká, plná velkých kamenů a dokonale prověří jak umíš jezdit na kole.

Dvě dráhy, které bych chtěl jezdit snad neustále jsou červená flow lajna Eas 23 a černá Sic 58, na Eas najdeš naprosto libózní klopenky a lavicové skoky, celou dobu jízdy se bavíš a přeješ si, aby dráha nikdy neskončila. Novinkou letošní sezóny je dráha Sic 58, ta je obtížnější, ale ne nijak zásadně, označená je sice černou a nápisem „Only for experts“, ale i když nejsi expert užiješ si jí dosyta. Najdeš zde již větší skoky, dvojáky i dropy, vše je ale bezpečně postavené, takže když se trochu hecneš a ač jsi průměrný jezdec, tak dáš vše v podstatě s prstem v nose.

Jelikož je Livigno běžné město a nikoliv sterilní zimní středisko, je zde kompletní infrastruktura, od obchodů s potravinami přes domácí potřeby až po půjčovny kol, v nich asi nejrozšířenější značkou je Scott, ale v půjčovně na Mottolino se dají půjčit i sjezdové mašiny jako Intense V16 či karbonové Specialized Demo nebo i dětské fullíky. Zde je zajímavé, že když si půjčíš kolo na celý den, prvních pár jízd si můžeš dát zdarma s instruktorem, my nabídku vyzkoušeli a Kuba, který není čistokrevný bajker byl naprosto nadšený, protože dostal průpravu jak správně jezdit.

Livigno co se týče bajkování je ideální místo a to nejen pro sjezdaře nebo milovníky uhlazených trailů, v blízkém okolí se nachází mnoho přírodních stezek a trailů, například nedaleký Bernina trail nabídne 1200 metrů převýšení a ten pravý alpský trail. Na návštěvu Livigna si chce vyhradit delší čas, během jednoho či dvou dnů není šance projet všechny traily, týden je ideální doba a i po týdnu se nebudeš nudit. A je to i místo, kde tě rodina, kterou vezmeš s sebou nebude prudit, že si jezdíš na kole a oni se dole nudí, Livigno je hodně otevřené dětem, dětských hřišť je spousta a doslova na každém kroku, k dispozici je i aquapark, kde si děti zablbnou a ty odpočineš například ve výřivce. Osobně musím přiznat, že toto rozhodně nebyla moje poslední návštěva Livigna a už se těším na příště.

Kompletní informace o Livignu najdeš na jejich webu livigno.eu.