Report + video: MSDH Cup Velká Rača aneb Zevláci v Oščadnici

Autor: Pepa Kašík / ZEVL team, kategorie: Report, vydáno: 3.8.2017

V pátek večer mi zvoní telefon, na displeji bliká podobizna Samoše a já si kladu otázku, co po mně ten hašišák asi chce? Není jednodušší způsob, jak to zjistit, než hovor přijmout. Samoška na mě začíná chrlit tuny informací, všechny jsou pro mě nové. Zjišťuju, že se ráno odjíždí na MSDH do slovenské Velké Rači. Náš letec Luboš Bank potřebuje nasbírat nějaké body do průběžného hodnocení MSDH, aby si udržel vedoucí pozici v tabulce. Nemůžeme ho v tom nechat samotnýho, jedeme taky!

Není čas ztrácet čas a v šest ráno odjíždíme od šumperské benzínky směr Olomouc, pak Ostrava, ve Frýdku doprava a po necelých třech hodinách dojíždíme na místo činu. Organizace MSDH šlape na jedničku, takže rychlá registračka a můj první trackwalk v životě. Nejspíš i poslední, protože první jízda stylem: „Kde je ten kořínek, za kterým se mám držet vpravo?“ Mi příliš nesedla. Nedokázal jsem si během procházky tratě uvědomit rychlost, jakou tam poletím na mé šestadvacítkové raketě. Příště máme co pilovat.

V najíždění tratě nám tak trochu bránila ultra pomalá lanovka. Ta byla zároveň nejnižší i nejvyšší lanovkou ve střední Evropě. Dokonce tak vysoká, že i Špalek chytal závratě. Obsluhu lanovky asi nebudu komentovat, asi každý si tam s místníma „pracantama“ užil spoustu srandy. Třeba jako když sedačka valchovala Luboše s jeho Norco, borec obsluhy vylezl rozespalej z boudy a na otázku proč lano nezastaví, že to Luboša může zabít, odpověděl: „Ako môžeš jazdiť na bicykli, keď nevieš ani na lanovke, ty kokot?“

Každopádně k tomu najíždění. Byli jsme tu poprvé a pořád jsme na něco remcali, jak nám to nesedí a podobně. Ale když jsme trať najeli, byla to lahoda, bavilo nás to. A o tom to je! Trati, která prý naznala spousty změn, nechybělo snad nic, co by správná sjezdová trať měla mít. Dlouhý rychlý úseky, oslizlý kořenovky i kamenitý pasáže, odkloněný traverzy, gapy jak hovado a padáky jak na svěťáku. Padlo pár tréninkových jízd, trochu sprchlo, dali jsme koupel v potoce, dva Bažanty a byl tu večer.

Předpověď na noc a další den nebyla moc příznivá a bohužel na ni došlo. Přihnaly se bouřky a z plánovaného grilování nám zbyla jen plynová bomba a pánvička á la friťák. Ostatní neměli ani to, a tak se nás v Zevláckým stanu slízá asi patnáct, tzn. všichni Masters a mistr Pahýl. Smažíme, kecáme, pijeme a kouříme, neřešíme nic jinýho než to naše kolo. Je nám fajn, ale i tak to lehce před půlnocí rozpouštíme a jdeme lehnout do spacáků.

Ráno všude mokro a „blacko“. Moc nespěcháme a někdy o půl desátý nasedáme na první lano, který jede o poznání rychleji než v sobotu. Plníme plán a sázíme tam dvě tréninkový jízdy. Kvalda celkem vychází, počasí taky. Na finále se ale začíná bouřit a start se o chvíli odkládá, nakonec se nám průtrž vyhnula a všichni jsme dojeli na luxusním povrchu. Výsledky všech kategorií najdeš tady. My, jako Zevláci, jsme ukořistili 7., 8. a 13. místo v kategorii Masters a Špalek 24. v kategorii Hobbyfull, takže docela spokojenost!

Za foto děkujeme fotografovi s nickem Honza málem králem.