Report: WBS Otroky - Kule a jeho závodění s křečky

Autor: Kule, kategorie: Report, vydáno: 31.8.2021

Krásný holky a skvělý tratě udržovaný partičkou, která si říka BIKECORE OE. Lokalita, která si dva roky odpočla. To sou Otrokovice a tedy další zastávka bikerally, ve verzi nedělního závodu. My se to s naší brněnskou partičkou vydáváme omrknout, tentokrát v hojném počtu.

Kromě klasické dvojky Macin a Dalík, přijíždí po dlouhé době taky novopečenej dabltata Kazzi - tímto ještě jednou gratuluju. Další do sbírky je Broňa, kterej se konečně přijel přesvědčit, že wbsko je prostě uplně jinde než, ehm, třeba jiný závody - gratuluju. A taky Paťa, náš lokalný brat, aby se přesvědčil o kvalitách závodění celkově - opět gratulace. Tohle naše panoptikum doťukne Blejk, velká legenda a miláček fanynek. Bohužel dámy, tahle loď už zakotvila, takže zamáčkněte slzu a pome se věnovat závodění.

       

Nejdřív je ale potřeba trochu potrénovat a omrknout, co se změnilo. A změnilo se toho poměrně dost. Chvilku trvá, než se rozkoukám, ale postupně mi dochází, že někdo odvedl kus pořádné práce. Holt, tady se to dělá srdíčkem a je to vidět. Obě tratě tentokrát startují ze stejnýho místa, jedna je lepší, než druhá, druhá těžší než ta první. Pořadí záleží na vkusu každého soudruha. Každopádně mě to ba a to hodně. Motáme jednu jízdu za druhou, na poctivo, s tlačením zpátky na kopec za vlastní.

Trasa výtlače je taky to, co očekávám od doprovodnýho závodu v uphillu. Aktivně se přihlašuju, jako jedinej idiot online, už týden dopředu. Bohužel, byla to past. Jede se po trase vývozu, což je samo asfaltka. Další zrada sou bajky. Nemusíš totiž jet na tom stejným, co druhej den závod. Na startu se válí akorát silničky a šaliny. Paráda.

Nezbývá než to tam nahulit na čmelákovi. Ňákou tu žiletku zaříznu, takže úplná ostuda to není. Dáme si s Broňou erzetu dolů, chvilka chill a je čas jít na vyhlášení. Sedám na kolo, bohužel na pravým pedálu se mezitím uhnízdil křeček, kterej se mi dost bolestivě zakusuje do lýtka. Nevadí, počkáme. Opírám se levou o zem, k mé velké smůle zrovna v místě, kde je křečků celý hejno. Zůstávám zamrzlej uprostřed louky jak starý widle, než to konečně přejde a můžu se odkulhat s nadějí, že mě aspoň ocení, jakožto jedinýho magora. Ocenění v podobě igelitky plné chipsů od místních veslařů přebírám s lehce nakyslým úsměvem a kulhám zpět.

Dem se vošplouchnout na Štěrkoviště, nákup a rozjet hostinu. Romantiku večera podtrhuje vůně pepa linoucí se z grilllu. To přesně chceš. Tentokrát sme to trochu přehnali a nestíháme se ládovat. Totálně přecpanej se odkutálím do auta a upadám do kómatu.

Není divu, že se ráno nechce vstávat. Lezu až na Broňovo důrazné bušení na okno. Se zdviženým obočím a klepáním na virtuální hodinky důležitansky naznačuje, že už je čas. Střih, tlačíme na tréning.

První metry kopce a je jasný, že tady něco nehraje. Nohy uplně neposlouchaj. Zkusíme pár jízd, ale když mě Blejk osočí nejhorší nadávkou jaká může být: "Jedeš jako šnek!" je jasno. Dnešek bude ve stylu ala Seamus Levine.

Čekání na start do první erzet vyplňujem plácáním komárů. Kvalitní rozcvička. Nízký startovní číslo je výhra. Jedu špínu, nečekaně. Stejně, jakože se s trojkou v pláštích Kazzi válí. Nicméně Paťa nepadá, Broňa žije, tedy vše jde zatím dle plánu.

Druhej štych a opět naprosto stejný scénář. Pauza na oběd, dem se nadlábnout a chvilku odpočnout.

       

Přesouváme se na levou. Tlačku nahoru sdílíme s panem ředitelem. Pokládám debilní otázku ohledně Barumky, čímž zajistím, že nemusím zbytek cesty mluvit. S urputným funěním za sebou táhnu nohy. Občas se vzmůžu na "jasně" nebo "aha", zbytek konverzace obstará věčně ukecanej Broňa. Atmosféra na startu houstne stejně jako hejna komárů. "Pivo, brko, pivo, brko...," mumlá si sousředěnej Čejns. Je to prostě srdcař. Paťa nepadá, Broňa stále žije, já se sekám v šikaně a Blejk dojíždí za jekotu fanynek do cíle na bezvzdušáku. Než to přezuje, du se vyplácnout na louku k bufetu.

Čeká nás závěrečná, na kterou se vyplazím opřenej o kolo. Ještě, že ho mám. Nahoře dostávám bídu od pana ředitele ohledně pytlíčku na brýle a flašky na rámu, že prej esi to je jako ňáky enďůro nebo co. "Jo a Kule, fklidu, však sou to jen závody pro děcka", radí mi na závěr. S tím nemám problém, uplně fklidu zahodím závod hned za šikanou, čímž se posunu až za Dalíka a můžem jet dom.

Skvělej závod, výborný tratě, příkladná organizace. Takhle by to mělo vypadat všude. Díky!

Podobné články

Diskuze

  • anonymní uživatel Honza S. (jmeno [zavinac] prijmeni.cz) 31.8.2021 000 20:57

    Podezřele komorně pojatý report... :-)

    • anonymní uživatel Eda 1.9.2021 000 6:26

      Kule už asi stárne.

  • anonymní uživatel Kule 1.9.2021 000 8:42

    kdyz se nic nedeje, neni vo cem psat... az zase nekdo domluvi Simovi, aby zacal jezdit na zavody, tak budou perly :)

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


Přepnout barvu pozadí