Report: Maloch ve své premiéře na Maxiavalanche dojel na sedmém místě

Autor: Petr Malý, kategorie: Report, vydáno: 12.8.2019

Maloch pojeď snáma na MaxiAvalanche… takto to do mě nahustila sympatická partička ze Zlína a mě nezbývala jiná cesta, než jim na to kývnout. Pak už jsem odpočítával měsíce a dny, kdy to vypukne… Tak začíná své vyprávění Petr Malý aka Maloch o své první účasti na závodě s hromadným startem Maxivalanche v italské Cervinii, jen na dohled od Matterhornu…

Kluci už tam měli namířeno asi po páté a cestou mi popisovali metr po metru jaké to tam vlastně je a v čem ten závod spočívá… jen jsem pokyvoval hlavou, ale nedovedl jsem si to moc představit. Spíš jsem si představoval jak stojím v první lajně na startu a slunko se mi leskne v brýlích…

Po dlouhé cestě, která obsahovala i zastávku v Lamborghini v Modeně, jsme dorazili na místo a ono slunko fakt svítilo. Tak jsem si říkal, že by to po těch letošních závodech na mokru, které se navíc moc nepoštěstily, by to mohlo všechno konečně klapnout.
Páteční trénink proběhl užasně a užival jsem si jak trať kvalifikační, tak i závodní „kamenolom“. Zničený a unavený, ale šťastný, jsem se já nepivař na jedno těšil! Po pivu na ubytko probrat s ogarama taktiku na kvalifikaci a zalehnout. Ranní překvapení v podobě deště nebylo moc fajn a hlavou mi začalo šrotovat, co si na sebe vlastně mám obléct… no dobře jedu s batohem, do kterého dávám náhradní rukavky a brýle plus nejaké doplňky… Kvalda startovala kolem 13 hodiny a teplota se stále držela kolem 8 stupňů na startu.

Odjela první rozjížďka a já se už ládoval na start. Byla mlha, tak jsem jel bez brýlí. Startoval jsem v třetí řadě, tak mi bylo jasné, že je musím co nejdřív střihnout v prvním výslapu, který byl cca 400 metru po startu. Kluci říkali, že kvalda je nejdůležitější, tak jsem neváhal a jel po startu doraz… ale to všeci, tak probíhala loktovaná od prvních metrů a ksicht byl asi po 20 vteřinách plný bláta. Za první horizont se dostávám na 8. místě a další tři kousky beru v další šlapačce, která nebyla krátká a řadily se tam převody jedna jedna. Už od začátku tripu jsem měl nějaký špatný převodník a blbě se na něm přichytával řetěz, který se mi i díky mokru a blatu zamotával… kvůli němu jsem si musel střihnout i běžeckou sekci. Po celém šlapavém úseku, který měl zhruba 2 minuty, jdu přes střechu a předjíždí mne jeden Frantík… Toho asi kilometr před cílem předjíždím zpět. Po zbytek trati jsem ho pak udržel za sebou a dojel jsem si pro 5. flek v kvaldě. To znamenalo skupinu A v hlavním závodu.

Po kvaldě sprcha za odměnu a na véču probrat „taktiku“ na závod. Do hlavního závodu se také dostali Filip Sklář a Patrik Laryš a zbytek jel závod Challenger (Leo Mácha, Libor Baďura, Radim Cheins Lang, Roman Mahďák). Tito všichni se podíleli na naší super výpravě.

Ráno budíček v 5:00 a jedu na start. Po dvou přestupech, v kabince konečně dojíždím ke startu. Jen co se otevřela kabina, tak mi naskočila husí kůže z mrazu. Teplota se pohybovala kolem 0 st. a napadlo zbruba 8 cm prašanu, to znamenalo, že se ruší úsek na sněhu a start se přesouvá pod. Asi po čtyřiceti kulervoucích studených minutách se to začalo řadit na startovní čaru. Slyším francouzských hláskem své jméno a řadím se za elitní špičku do druhé řady ve skupině A. Řekl jsem si, že když se zařadím za Belgičana Bruwiera, který byl loni druhý, že by to nemusel být špatný start a ono taky ne! Po startu jsem za ním vypálil do první levé zavřené zatáčky a po holeshotu jsem byl zhruba na 10. místě. Držím stopu a nevymýšlím, snažím se stíhat tempu prvních, protože vím, že na rovince mi neujedou.

Asi po minutě dělam drobnou chybu a stojím, první trojka lehce poodjela a já se snažim dojet skupinku přede mnou. Mezitím mě jeden z letců „katl“ zprava přes ty největší kameny, asi 200 metrovou „zkratkou“ a já jen čuměl… nejspíš to znal… teda spíš určitě. No nic, snažím se jet co to jde a měl jsem 3 větší krizovky, které jsem ustál a mezitím předjel tři, kteří byly festovně rozštípaní. Po šlapavém úseku najíždím do bikeparku na 6. fleku, ale dlouho mi to nevydrželo. Se zamlženýma brýlema dělám chybu na mostku před výjezdem do kopce a týpek mě bere zleva a těžko se mi hledaly síly ho dojet… sundávám brýle a s uplným klidem dojíždím do města s velkým náskokem na osmého. To znamená 7. místo na mém prvním MaxiAvalanchi! Stoprocentně se do Cervinie vrátím znovu a určitě okoštuji i nějaký MegaAvalanche, v co nejbližší době jak jen to půjde.

Na závěr bych chtěl poděkovat Hapal construction, VIK Zlín, Cykloservis Zlin, Fdf bike shop, Manobike a všem, co mém ježdění mají prsty, díky!