Test: Blizzard TRL 90-29 - nejostřejší devětadvacítka z nabídky Rock Machine

Autor: Keli, kategorie: Test, vydáno: 17.2.2020

Na sklonku loňského roku jsem na vyzkoušení dostal kolo Rock Machine Blizzard TRL 90–29 – devětadvaceti­palcové kolo s největším zdvihem, který v tomto průměru kol značka Rock Machine nabízí. Zde jsou moje zhruba třítýdenní zkušenosti.

Již po vybalení z krabice mi kolo přišlo velice lehké. A to nejen vizuálně, po vzhledové stránce, ale i v rukách. Jen pár dnů poté se za mnou zastavil kamarád a ptá se: „Ten Rock Machine vypadá velmi lehce, kolik váží?“ „Nevím, zkusíme to zvážit.“ Váha ukázala hmotnost 15,2kg (hmotnost s pedály a plášti obutých na duších). Kdyby nás v tu chvíli někdo vyfotil, viděli byste velmi udivené pohledy, pocitově má kolo minimálně o dvě kila méně. Rozložení hmotnosti je ukázkové, rozhodně bych 15 kilo nehádal, ale i přesto, tato hmotnost není nijak hrozná. Bavíme se o kole s 150 resp. 140mm zdvihu s masivním obutím, kole, které se sice označuje jako trailové, ale já u něj vidím přesah i do all mountain či endura.

Novinkou značky Rock Machine pro rok 2020 je použití odpružení značky DVO u nejvyšších modelů Blizzardu. Jestli jsou nějaké barvy typické pro odpružení, tak rozhodně platí, že červená je Rockshox Boxxer, modrá Rockshox Sid a napříč celou řadou modelů DVO je to výrazná zelená. Ta samozřejmě ani u Rock Machinu nechybí. Kdybych byl hnidopich, pokárám Rock Machine za to, že barevné akcenty na rámu nemají zcela stejný odstín jako DVO zelená.

Značka DVO je menším producentem, který se snaží prosadit i do OEM sektoru (mezi výrobce, které dodávají výrobky přímo producentům kol). Loni jsme na některých modelech značky Giant mohli DVO vidět, letos právě v kolekci značky Rock Machine, která svoje top modely oblékla do DVO hávu. Vystoupit z řady, to se cení.

Osazená vidlice model DIAMOND SC D1 disponuje zdvihem 150 mm a umožňuje nastavení jak pomalé, tak rychle komprese, odskoku a také předpětí negativní pružiny. Naprosto dostačující nastavení i pro absolutního detailisty a ladiče.

Teď ale trochu popřu předchozí větu, vidlice neumožňuje změnu velikosti vzduchové komory, tedy minimálně nějakou standardní cestou pomocí tokenů či volume spacerů. Sám o sobě je chod vidlice dost lineární a při 25% sagu jsem i při velmi utažené rychlé kompresi i při menších dropech chodil až na dno zdvihu. Řešení tohoto problému je navýšení tlaku. Když navýším tlak, přijdu o počáteční citlivost. Ne, však u DVO, zde negativní komora využívá ocelovou pružinu a nikoliv vzduch s „rozdělovačem“ tlaku jako třeba Fox či RockShox. DVO totiž používá vlastní systém OTT – Off the Top, který umožňuje nastavení citlivosti vidlice na malé nerovnosti. Tento systém založený na možnosti nastavení předpětí negativní pružiny. OTT funguje zhruba jen v první třetině zdvihu – chci citlivější vidlici, povolím předpětí a naopak, chci vidlici méně citlivou, přitáhnu si předpětí pružiny. V podstatě díky OTT lze ladit jak oporu ve střední, tak koncové části zdvihu. Tolik teorie, praxe se k teorii blíží, ale vyžaduje hodně testování. Musíš si hrát jak s předpětím, k dispozici je 14 otáček vždy po 6 cvaknutích, tak je i s tlakem vzduchu. Nevýhodou je, že je třeba pro správnou funkci OTT nastavovat předpětí s vypuštěnou pozitivní vzduchovou komorou. Pro hračičky super systém, který ti umožní vidlici dokonale vyladit, jen to vezme čas, hodně času. To ale platí pro každé tunění odpružení, u DVO navíc nebudeš potřebovat nářadí.

Použitý tlumič DVO Topaz T3Air je v podstatě Suntour Triar v zeleném a nebo opačně, záleží na úhlu pohledu. Rozdíl mezi tlumiči ale je, DVO disponuje měchem v expanzní nádobce zatímco Suntour využívá IFP pístek. Výhoda použítí měchu je zřejmá, odpadá tření při pohybu pístku a tlumič je pracuje bez jakýkoliv ztrát při změnách směru pohybu pístnice – při změnách mezi odskokem a kompresí.
Škála (vnějšího) nastavení je řádově menší než u vidlice. K dispozici máte jen nastavení odskoku a páčku ovlivňující pomalou kompresi. Ta disponuje třemi módy: otevřeno – přivřeno a zavřeno. A poté ještě možnost nastavené tlaku ve výše zmíněném měchu, úpravou tlaku si lze vyladit křivku odpružení zadní stavby. Chci lineárnější nebo progresivnější profil… není problém, DVO Topaz T3Air to umí.
Tlumič nepatří mezi extrémně sofistikované a díky tomu je naprosto nezbytná práce s páčkou pomalé komprese. Kombinace aktivního odpružení zadní stavby s tlumičem vyúsťuje v poměrně intenzivní pohupování při šlapání a to i přesto, že se snažíš šlapat velmi pěkně do kruhu. Tlumič ani v uzavřeném módu není zcela „tvrdý“ a umožňuje drobné propružení. Osobně bych ocenil větší uzamčení, více do tvrda. Ale to je nejspíše jen můj specifický požadavek a většině uživatelů to asi vadit nebude.
Věc, která souvisí s tlumičem, ale vlastně souvisí více s rámem, je nemožnost použití košíku pro láhev, přestože rám disponuje dírami pro montáž. Při namontování košíku se expanzka dotýká láhve v něm umístěné, chtělo by to díry posunout níže ke šlapacímu středu… Jenže to z konstrukčního hlediska nelze realizovat a tak je nezbytné použít redukci, já ji neměl.

Co se týče dalšího osazení tak Rock Machine zde jednoznačně vsadil na jistotu, ať už je to 12rychlostní pohon Shimano XT nebo XT brzdy též značky. Možná bych uvažoval o použití většího kotouče na předním kole, přeci jen 180mm při 29 palcových kolech nemusí být vždy dostačující.

Geometricky není Blizzard nijak extrémní v jakémkoliv ohledu, jeho trailové kořeny jsou znát, především relativně postavená hlavová trubka a krátká zadní stavba ovlivňují jízdní vlastnosti. To nemyslím nijak negativně, Blizzard i přestože je postaven na velkých obručích, je neuvěřitelně hravé a zábavné kolo. Při sjezdech je doma především v menší rychlosti, kdy si jen tak plyneš trailem, tu a tam poskočíš, udržuješ rychlost pumpováním a nijak to nehrotíš. Jakmile výrazně zrychlíš, tak snadno překročíš komfortní zónu Blizzardu, kolo se stane lehce nestabilní, prostě zaplatíš daň za strmou hlavovou trubku. Nicméně hlavový úhel si můžeš relativně snadno upravit, vidlice umožní změnu zdvihu o 1cm, hlavovka se trochu položí a kolo získá trochu víc endurový nádech.
Linearitu odpružení nejvíce poznáš na skocích a dropech, při nečistém dopadu ti ani kolu kombo od DVO příliš nepomůže. Dát doraz je velmi snadné, na tlumiči i na vidlici.

Při své výšce 185cm jsem sáhl po velikosti L, té odpovídá reach v hodnotě 456mm. Výběr byl zcela optimální, kolo mi sedlo dokonale. Pokud bych uvažoval o více „endurovém“ použítí Blizzardu, vzal bych si velikost XL – získal bych 2cm na rozvoru a s nimi o fous větší stabilitu ve vyšších rychlostech. A navíc, i v XL bych mohl bez problémů použít teleskopickou sedlovku se 150mm zdvihu.

Ani při ostřejším ježdění mi 140 mm zdvihu vzadu nevadilo, v kombinaci s 29palcovými koly je to hodnota dostatečná. Leda by jsi jezdil tratě typu EWS závodů a pak by si více zdvihu ocenil, ale na těch našich českých kopcích ho fakt tolik není třeba.
Co se týče posedu, sedlový úhel nese již decentně staromódní hodnotu 74 stupňů. Ano – nešlapeš tolik pod sebe jako jiných kolech, já poladil pozici sedátka v ližinách, vysunul sedlo více dopředu a úhel si „napřímil“.

V živé paměti mám 27 palcového Blizzarda, který do kopce a po rovině skoro nejel, zde rozdíl mezi jednotlivými modely je obrovský. Malý Blizzard byl dost lenošný a naopak na velkým to pěkně odsejpá. Způsobeno je to jak většími koly, tak více postavenou vidlicí.

Vliv na pocit jezdivosti mají určitě i použité pláště Wtb. Zadní Trail Boss 2,4 je dost jezdivý a dobře se odvaluje. Vepředu mu sekunduje Vigilante v šíři 2,5 palce, ten zase dobře vede. Zvolená kombinace je z mého pohledu naprosto dokonalá vzhledem k určení kola. Pochvalu navíc zaslouží i použití zadního pláště s boční výztuhou – Tough nápis to potvrzuje. Rock Machine plášť použil i přesto, že váha této zesílené verze je o cca čtvrt kila vyšší než obyčejného „papíráku“.

Asi jediným komponentem, který by snesl výtku je použitá teleskopická sedlovka. Ta na sobě nenese žádné jméno a již od začátku disponuje drobným vaklem neboli vůli. Vůle znatelná, ale nijak zásadní. Během testovacích vyjížděk se nijak nezvětšila, jak si bude stát v delším horizontu ukáže až čas.
A ještě poslední jedna věc, absence rychloupínáku jak na vidlici, tak na zadním kole. Po designové stránce není asi o čem diskutovat, ale jakmile potřebuješ dát kolo do auta, vyměnit duši… budeš pevné osy bez upínáků proklínat.

Odpověď na otázku zda-li sáhnout po menším 27,5 nebo větším 29 Blizzardu není snadné rozseknout. Každé kolo má svoje, ale z mého pohledu bych jednoznačně sahal po 29" verzi, i přesto, že má méně zdvihu. Velká kola mají výhody, které menší nemají. A pokud má kolo geometrii právě jako Blizzard 29, tak se i v obratnosti směle může rovnat menšímu bráchovi.

Infobox