Report: Enduro Winter Trophy v Sestri Levante - Smety a Kafíčko opět v akci

Autor: Smety, kategorie: Report, vydáno: 2.3.2020

Italské město Sestri Levante hostilo další, v pořadí již třetí závod Enduro Winter Trophy. A bylo to právě Sestri Levante,kde jsme nastartovali před sedmi lety naše zahraniční enduro závodění na seriálu Superenduromtb.com. Tehdy to pro nás byla neuvěřitelná škola, protože se do té doby u nás nic takového nejezdilo. Já osobně (Milan Smetaník) jsem zde závodil dvakrát a tato lokalita patří k těm nejlepším lokalitám na pobřeží Itálie. A to byl jeden z důvodů, proč jsem si vybral na zimní ježdění seriál EWT, abychom si tady zase zazávodili.

Už před samotným odjezdem se potýkal Jirka Kafíčko Smejkal se zdravotními problémy a tak jsem nevěděl, jestli odjedeme nebo co se bude dít. V plánu byl jeden víkend závod v Sestri Levante, poté přes týden s českou partičkou pojezd ve Finale Ligure a další víkend závod Dolcenduro v Dolceacqua, kam také rádi jezdíme závodit. Takový byl plán, realita byla poněkud jinde. Kafíčko se nakonec rozhodl, že se se mnou na cestu do Itálie vydá, i když věděl, že se na kolo jen tak neposadí. Ale to do něj může člověk hučet. Samozřejmě zbytečně.

V Sestri Levante máme ubytování u paní, kam jsme kdysi jezdívali. Po zabydlení se jedu projet někam na kopec a Kafíčka nechávám odpočinout. Jezdím do večera, i když po dlouhé cestě cítím únavu, ale počasí je jak malovaný, tak proč toho nevyužít. Další den se nechávám vyvézt na kopec za městem, kde vedly kdysi také závodní traily a tak si je několikrát dávám a pak se jdeme s Kafíčkem podívat po okolí, abychom taky něco z městečka měli. Je super, kolik toho poznáš, když jen tupě nenajíždíš na závody.

V pátek odpoledne doráží ještě Martin Pajma a taky Myšák a Číža. Nabíráme je do auta a Kafíčko nás veze na kopec, abysme okoukli závodní traily. Projíždíme si to a je to fakt super. Na těch trailech je vše, co by měl takový závodní trail mít. Šlapavý úseky jak po rovině tak i do kopce, pořádná palba tak ve 4O-45 km/h, klouzavý kořeny a kameny, super skály a hlavně ten výhled na moře a město.

Na sobotu je ofiko trénink a pořadatel zajistil shuttly. Využíváme je, ale stejně poslední 2 km lesem musíme několikrát po svých. Kafíčko to jde taky zkusit, aby věděl, jestli to na závod nějak objede. Nějak to dává, ale zatím jen z kopce. Počasí je opět super a odpoledne nafasujeme startovní čísla a nějaký prezenty. Proběhne nějaká ta příprava kola na závod, tak jako vždycky. Na neděli ale hlásili jako vždy déšť a ochlazení. Taková ta naše klasika.

V neděli je opravdu chladno a poprchává. Části trailů vedou lesem, kde to klouzalo i za sucha, takže na závod to bude zase rodeo. Ráno dostávám informaci, že Martin musel bohužel ze zdravotních důvodů odjet, takže z teamu jsme zbyli jen já a Kafíčko. Na startu se dozvídáme časy jednotlivých startů na erzety a čas na přesuny jsou hodně v pohodě. Takže i Kafíčko s velkým vypětím stíhá, i když na třetí erzetu jen taktak.

V Sestri Levante byla konkurence hodně velká. V podstatě jednou tolik startujících než na závodě v Ricco del Golfo. A také jména se tu objevují hodně známá. Erzety byly dost dlouhý na to, abys na nich předjížděl tak 4–6 lidí, což ti na výsledku moc nepřidá. Startuje se tu totiž po 20 vteřinách a pro jistotu za mnou do erzety startoval kamarád ze Superendura, kterému je 25 roků a je hodně rychlý, takže jsem mu na dvou erzetách musel uhýbat. Na poslední zrovna na tak blbým místě, že jsem musel i zastavit a tak ti vznikne dost velké časové manko, které se ti na celkovém čase musí odrazit. Nicméně naše zimní závodění bereme spíše jako odreagování a testování zároveň.

Takže v součtu beru ve své kategorii 4. místo (vytvořil jsem si na Čížu po dvou erzetách malý náskok a ve třetí ho bohužel ztratil, takže Číža bere trojku) a Kafíčko je zase ve své kategorii 60+ sám a tak mu organizátor předává s pokorou další pohár. A ještě Myšák bere celkově 10. plac, což je taky super.

Opět organizace na jedničku, traily TOP, akorát to počasí není vždycky ideál. Ale to je asi už náš úděl. Takže závody super.

A hořká tečka na konec. Dozvídáme se, že vzhledem k epidemii se v Itálii na další týden zrušily všechny kulturní a sportovní akce, takže Dolcenduro je zrušeno. Takže po závodech dáváme několik dní ježdění ve Finale Ligure, kde v týdnu příjde info, že i další závod EWT bude přesunut na jiný termín podle situace.
Situaci zlehčovat nechci ani nebudu, ale italské pobřeží si do teď žilo normálním životem, zatímco u nás a v okolních státech lidi panikařili. Ale zrušení akcí tak nějak chápeme, ale kdy se do Itálie na závody vrátíme a jak dalece se to všeho dotkne, to zatím netušíme. Takže snad brzy budu zase smolit nějaký ten reportík ze závodů z krásné Itálie.

Čus Smety a Kafíčko