Report: Zimní závody enduro po italsku - Kafíčko i Smety na bedně

Autor: Smety, kategorie: Report, vydáno: 3.2.2020

Letošní zima u nás není nijak krutá a na kole se dá jezdit téměř pořád, ale již na podzim jsme se já (Milan Smetaník) s Jirkou Kafíčkem Smejkalem rozhodli, že od ledna vyzkoušíme zimní enduro seriál Enduro Winter Trophy (EWT) v Itálii. Na první závod této série v prosinci jsme se bohužel nedostali, ale v lednu jsme už na druhý závod série 4 závodů vyrazili. Konal se v Ricco del Golfo, což je blízko Sestri Levante (na rozhraní Toskánska).
Nevěděli jsme, co od tohoto seriálu čekat, kolik lidí to jezdí, jaký systém startů do závodu používají a jakou to má celkovou úroveň. Spojil jsem se s organizátory, abych se dozvěděl co nejvíce. Závody jezdí zhruba 150 lidí (převážně Italové) a systém je stejný, jako nám známý a oblíbený v Superenduro (u nás také používaný např. v Sušici s pevnými starty).

Vyrážíme také s mojí manželkou Lenkou a Kafíčko bere i dcerku Martinu, aby si taky užily trochu toho sluníčka a tepla. Bereme ubytko asi 40 minut od dějiště závodů, abychom si užili i moře. Zjišťujeme podle aplikace Trailforks, že nad naším městečkem je jeden trail zhruba 6 km dlouhý a jeden asi 2 km vedoucí těsně nad město. Hned po příjezdu se necháváme holkama vyvézt na kopec a jdeme hledat traily a hlavně se trochu rozjezdit. Trail je super plný kamení a taky vymletý od vody, ale super jezdivý. Ruce bolej jako blázen, snad se to rozjezdí. Druhý trajlík do města je slušná palba, perfekt na rozehřátí. V pátek to opakujeme a již s lepším pocitem. Přidáváme i nějaký neopečovávaný freeride, který si Jirka fakt užívá. Jak jinak.

V sobotu ráno vyrážíme do Ricco del Golfo seznámit se jak s tratí, tak i s organizátory. Registrace je až odpoledne, takže si to jdeme objet. Závodní trasa je 30 km, 1100 metrů výškových a 3 RZ. Bohužel nám v noci pršelo, takže se dá očekávat klouzačka v lese. Výjezdy tu mají Italové opravnu nemilosrdné. A jelikož to mají tažené tak, aby se nedalo shuttlovat, šlapeme pěkně za svoje. Erzety jsou ze začátku víc šlapavý, pak se to pěkně nakloní a je to slušná palba mezi kamenama a pěkně přes kořeny. Erzety jsou vymazlený. Teda po dešti až na tu poslední, ta je pod totálním bahnem a to horší je, že je to jílovitý. Takže tahle erzeta je podle mě peklo, který nejde jet a když budeš mít smůlu, tak se ti bude zastavovat kolo. Ale ve směs jsme z toho hodně nadšený a už se těšíme na neděli.

Po umytí kol se jdeme registrovat a pořadatelé jsou nadšený, že tam mají takový 2 exoty z ČR :) Potom ale vidíme na registraci i sestry Gehrigovi a taky Ines Thomu. V neděli zjišťujeme, že je tam celý factory team Canyon. Takže to budou super závody. A na neděli už by déšť být neměl. Tak snad už budeme mít trochu toho štěstí na počasí.

V neděli ráno je poměrně hezky a po příjezdu do městečka Ricco del Golfo zjistíme, že je start na městském stadionu asi 1, 5 km za městem. Tak už tam nakonec jedeme po svých. Docela to žije, nafasujeme povinné nálepky na kola, rám a vidlici a připravujeme se na start. Zjišťujeme, že na první erzetu je to 12,5 km a skoro 700 metrů převýšení. Podle startovních časů nalepených na rám na to máme 1 hodinu a 45 minut, ale necouráme se a nahoře máme jen 15 minut do startu. Takže Italové tě v tomto ohledu vůbec nešetří.

Kafíčko startuje do erzet 30 vteřin přede mnou, takže když ho náhodou dojedu, tak mám aspoň jistotu, že mě pustí. Jednička je ze začátku dost šlapavá, ale Jirku dojíždím až na jedné delší rovině, kde mi super uhýbá jen kousek před prudkou technikou (díky Jiří). Ta je fakt super a ve spodní pasáži je poměrně dost diváků, protože těsně před cílem je náročná skalka, se kterou měl asi nejeden rider problémy. My to dáváme na jistotu, ale snažíme se jet rychle.

Jednička s dobrým pocitem za náma a na dvojku je to podle časů další hodinu a třičtvrtě a podle času z minulého dne víme, že budeme muset zabrat. Takže makáme a do startu dvojky máme 12 minut. Kafíčko to i přes svůj diabetický handicap dává skvěle, takže startujeme do dvojky. Ta je do půlky hodně šlapavá dokonce i s výjezdem, který je hodně dlouhý. Tam předjíždím Kafece a pak začíná super DH sekce. Ta nás moc v tréninku bavila a taky i v závodě ji dáváme v pohodě.

Na trojku je to jen z kopce, ale už na bahnité cestě, takže na start dorazíš už pěkně promočenej. Start trojky je z cesty rovnou do kaše jako blázen. Tam to ještě trochu jelo, ale tak za 200 metrů je to už těžký jíl, kde dojíždím Jirku, který vymotává ze zadního kola čtyřmetrovou lijánu, která se mu namotala na náboj za kazetu a stopla mu zadní kolo. Řekl mi, ať jedu, tak jsem se snažil, ale kolo se mi tak obalovalo, že se nechtělo točit. Jeden úsek, kde jsou kameny, jsem musel i běžet a současně mlátit kolem o zem, abych z toho něco shodil. Moc to nešlo a proto to ani nechtělo šlapat. Jestli jsem něco nahnal na dvou erzetách, tady jsem to určitě ztratil. Projíždíme posledním cílem a pak už unavený, ale spokojený jedeme do dějiště paddocku.

Myjeme kola, vracíme chipy a nafasujeme takovýho jídla, že polovinu ještě bereme sebou do auta. Jedeme k autu se přebalit a vracíme se na vyhlášení. Výsledky jsou už vylepený, takže jdeme sondovat. Kafíčko byl ve své kategorii sám, borci nad 60 let tam už po svých na enduru moc nechtějí jezdit. Prej radši na ebiku. Takže Kafec dostane za 1. místo v kategorii užasný pohár a organizátoři se mu ještě hluboce ukloní na důkaz obdivu, který si jistě zaslouží. Já zjišťuju, že po prvních dvou erzetách jsem na super 2. místě s náskokem 20 vteřin na třetího. Překvapení jako blázen. Bohužel taky zjišťuji, že ta trojka mě stála ten druhý flek a beru 3. místo se ztrátou 10 vteřin na dvojku. Bohužel, ale nezoufám, protože vidím, že se dá bojovat i s Italama, kteří jsou podle mě hodně vyježděný.

Takže z Itálie si vezeme pohár za první flek a medaili za třetí flek. Za nás za oba velká spokojenost jak s výsledkem, tak s průběhem celého závodu i s organizací.
Proto chceme dojet celý seriál a tak jsme již registrovaný na 23. února na další závod v Sestri Levante, kde jsme mimochodem jeli naše úplně první Superenduro.
Takže za 3 týdny opět do Itošky. Čus.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


anonymní uživatel Milan Smetaník (smety.lbc [zavinac] seznam.cz) 6.2.2020 v 20:52

to tcg: ano,je to licenční závod

anonymní uživatel tcq 6.2.2020 v 16:17

Je tam potreba licence?

anonymní uživatel Honza 4.2.2020 v 14:39

Parada. Gratulace velika!!! Akorat ty cerveny boty sou dobrej bizár ;)

anonymní uživatel Fakeitaliano 4.2.2020 v 9:53

Bravi ragazzi, complimenti! Jinak koukam že spekera dělal Ricky Fadda, nemalej blázen:))))

anonymní uživatel Toušek 4.2.2020 v 6:56

Gratulace...Dobrá práce

profilová fotka tonda kračman 3.2.2020 v 22:54

Gratulace hoši :-)

Přepnout barvu pozadí