Report: Blinduro Trail Fest 2021 - Dan jel pětkrát na Sucháč a stejně ho to mega bavilo

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Report, vydáno: 1.9.2021

Ležím totálně vyčerpanej za cílovým obloukem   a dávám plicím čas, aby mě doběhly, hercně prostor, aby znovu naskočila a mozku, aby začal vstřebávat ty intenzivní zážitky, které jsem mu během předchozím 72 hodin dopřál. Už týden se o mne pokouší chřipečka, tak to vše trvá dýl, než normálně, ale přece si nenechám ujít prodloužený víkend s partou okolo Moravian Eagles resp. všemi se kterými se již roky na různých variantách Blinduro závodů potkávám. 

Proto jsem přijel už ve čtvrtek, abychom nasáli atmosféru, pivo a rum a pátek testli novinku, kterou si na nás duo Zdeněk Pól a Michal Prokop připravili - enduro závod na e-bajcích. K tomu se ještě v pátek koná závod DUO, DUO Family a závod MINI. 
Závody jsou to kratší, tak je zmáknem za odpo. Úderem poledne poledne startuje 12 elektrikářů. Čeká nás necelých 30 kilometrů, dva výšlapy na Bukovou horu, 4 erzety. Dvojice to mají stejně a miminka a rodiny  o erzetu kratší a navíc podruhé se svezou lanovkou.

Na startovním briefingu dostáváme info, že v erzetách můžou být i úseky, kdy motor oceníme. První RZ je podobná předloňské jedničce, tak mám hlavu docela v klidu. Ovšem do té doby, než se trail ohne směrem vzhůru. Samozřejmě mám zařazeno úplně blbě, tak  tento úsek vybíhám. Když je hlava blbá, ani e-bike nepomůže!
Na druhou erzetu mám dlouhý transfer až pod Suchý vrch. Start, krásná dlouhá lajna, samá hrabanka a kořeny v odklonu. Čirá radost. Dole nám začíná slabo pršet, ale nic kvůli čemu by bylo potřeba brát bundu. Na trojce jsme chvíli, ani jsme nemuseli zdolávat velké výškové metry. Třetí trail je hodně krátký, tak aby se vešel mezi dvě cesty. Hrabanka místy dosahuje řádné hloubky a ještě není sježděná, tak mi v tom e-bikovém úseku podrabuje zadek a já opět tlačím. Marnost!

Chuť si spravuji na bufetě, který je skvěle zásobenej. A vydržel takovej po další dva dny. Pecka. Energii mám jak v těle, tak v baterce, tak hurá podruhé na Bukovku. I tak cítím, že by to s baterkou mohlo být na hraně, tak šetřím. Už mne párkrát vypekla. 

Poslední páteční lajna je téměř identická se 4. erzetou 2019. Škoda měnit něco, co je dobré a tak pestré. Dlouhá, předlouhá, palba, louka, se střídá s motáním v hustníku, kamenité pasáže se střídají s pár nakopanými klopenkami. Prostě like. A jsme v poslední pasáži - na sjezdovce. Nás čeká ještě kapsa směrem do kopce a pak už jen pár závěrečných toček a ...
A světe div se, když začnu šlapat do kopce, batery v pr ... červená čárečka a pouze eco režim, do haj...! Žádná z těch tří pasáží, kde mi má motor pomoc, mi nevychází. No potupa největší a poučení pro příště. Ale sranda to byla. Doporučuji. 

Ne moc překvapivě na prvním e-fleku dojíždí Tomáš Kutin, následován Martinem Kulhánkem a Markem Bělovským.
Závod dvojic urvali Franta Žilák a Vojta Bláha. Duo family Matěj a Milan Šrailovi. V "miminkách" si na nejvyšší stupínek stoupl Šimon Lehký.

Tak pátek za námi, stačí očváchnout lehce kolo Karcher myčkou a na zítřek připravit regulérního bajka. Ráno startujeme s partičkou o půl jedenácté. Počasí vypadá nadějně, tak první kopec - opět horní stanice na Bukové hoře - dáváme celkem z vesela. 
Dnešní jednička začíná kruťáckou pasáží - borůvčí, kořeny, kameny, flow najde nejspíš jen TOP TEN. Jedu si svoje. Pocitově ok, techniku na to mám, zdá se mi  slušnou, žádná koloběžka ani pekař. Když pominu sedlo zaražené v močáku - to se nemělo stát! - tak spokojenost. Ale něco tomu chybí?! Už vím, rychlost. Prostě vše kromě hlavy by chtělo, ale ono to nende. Prostě lajna tak akorát naladit si hlavu - kořeny, kam se podíváš, samozřejmě vše ve svahu. Nic úplně zadarmo. RZ není přehnaně dlouhá, tak následující tranfer na Suchák není zabiják. Stačí iba ľahko potľačiť! 

3,2,1,start... dupačka, levá ostrá, brzdy, kdo neodstartoval se ještě směje. Ale smích ho brzy přešel. Skvělá lajna, neskutečně dlouhá, zábavná a na konci už nebyla přehnaně těžká. Prostě rohlík od ucha k uchu v cíli. Yes!

Čeká nás bufet a přejezd na druhou stranu údolí - na Křížový hora a poslední start z vedlejšího Spáleniska. O obou lajnách bych řekl, že jsou z těch lehčích, šlapavějších, rychlejších. Obávaný strom se dal již skočit bez ztráty kytičky. Užil jsme si je obě moc. 
Večer nás v zázemí skiareálu Buková hora čeká promítání videí ze všech předchozích Blinduro akcí. Fajn počin. 

Neděle. Pro mne již třetí závodní den. Můj zdravotní stav se nelepší, ale bez průjezdu posledním obloukem odsud neodjedu. Start máme o hodinu dřív a - světe div se, neuhodli byste čím začínáme - opět do kopce bukového. Začínám ho nenávidět. 

Start prvničky je komplet new, od půlky to již lehce poznáváme. To ale není na škodu. Je to pěkné. Teamový kolega chytá defekt, tak máme chvíli na odpočinek, než se přesuneme pod Suchý vrch. Ta dvojka je fakt boží. Neskutečně dlouhá, dá se na ní chytit flow. A nebo taky taková ztráta, to když si mě mlaďoch z teamu namaže jak máslo na chleba. Nu což, mládí vpřed!

Na trojku to trochu štípne. Sice to dnes máme o nějaký kilák kratší, ale zase nám naskočilo 100 výškových metrů.
Trojka si není nepodobná se včerejší jedničkou. Kudla, jak já ji nenávidím. Přesný opak dvojky! Vlaju za ródlama jako kdybych na nich měl bandasku s mlíkem a bál se, že ho vyleju. Tomu tak nějak odpovídá i můj cílový čas. Před chvíli dost pršelo, takže o zábavu postaráno. Tím, že už tuto lajnu projelo několik stovek závodníků, tak se jen snažím hledat ideální stopu. Ne tu, co je tam dole pod těmi odhalenými kořeny! Svoji, lepší s gripem. Takže sice si nikde nelehnu, ale čas asi opět nebude best of. Jak jsem rád, že tě ty TROJKO mám za sebou.

Občerstvovačka hurá: Birell, jonťák, Red Bull, tyčky nutrend, chleba se sádlem, škvarky, banány a pomeranče. A náš starý známý kopec. Fakjů. Sice už poslední, ale tento víkend po ...páté! 

Víte, co mám fakt rád? Někdo říká, že hrozně záleží na začátku, na tom jak se věci uvedou. Jistě ono to tak mnohdy je, ale na Blinduru to neplatí. Když je konec dobrý, tak je celý závod dobrý. A podle těch vysmátých ksichů, které jsem v cíli viděl, vím, že to měli všichni dobrý. Protože ta poslední erzeta hrozně bavila. Byla stejná jako ta poslední v pátek. Ale vůbec to nevadí, když to baví. 

Tak takový byl Blinduro Trail Fest o posledním srpnovém víkendu 2021. Samozřejmě nechybělo vyhlášení nejlepších v různých kategoriích, kterých bylo tolik, že si to raději proklikejte sami. Jen zmíním, že nejrychlejší byl Vojtěch Bláha z Rock Machinu a že team Moravian Eagles obsadil na bedně místa dvě! Gratulace všem vítězům, gratulace všem závodníkům a taky gratulace všem pořadatelům, protože:

• je vidět, že nespí a pořád něco zlepšují
• traily byly delší
• to není zadarmo
• to baví
• jsme si to - snad - všichni užili.