Rozhovor: z ilegálu na ofiko - Eda Šešulka to dokázal!

Autor: Keli, kategorie: Rozhovor, vydáno: 11.11.2021

Bike Arena Netro je jedním z velmi známých míst, kde se v Brně dá jezdit. Legálně jezdit. Ale nebylo tomu tak vždy. Není tomu tak dávno, co se Edovi Šešulkovi podařilo tuto lokalitu legalizovat. Jak se mu to podařilo? Děda Eda se s námi podělí o zkušenosti a možná to někomu z váš pomůže legalizovat i tvoje bajkovací místečko.

Můžeš nám Netro, prosím, trochu představit? Kdy vzniklo, jak vzniklo a tak dále.

Eda: Legendy praví, že Netro vzniklo cca kolem roku 2000. Svůj název dostala podle ulice Netroufalky, která je v těsné blízkosti lesa nad řekou Svratkou a brněnským koupalištěm Riviéra. Z původní jedné krátké tratičky, přes tratě, které už dnes ani neexistují, se lokalita rozrostla do dnešních rozměrů. Díky krátkému kopci a relativně malému převýšení jsou zde tratě víc zaměřené na skákání, ale máme zde i krátké "sjezdové" tratě a měli jsme tu i výborný flowtrail. Ten ale shodou okolností přišel o svoji nejzábavnější část díky vykácení suchého lesa a zřízení oplocenky po vysázení nových stromků. V současné době lokalitu využívají bajkeři a bajkerky všech věkových skupin. Také u nás trénují děti z vedlejší lokality Bike Arena Anthropos v rámci jejich pravidelných xc tréninků.

Již od svého živelného vzniku byla lokalita nepovolená, ilegální. Co se stalo, že jste se snažili místo legalizovat? Jaký byl prvotní impuls?

Eda: Prvotní impuls byla informace od kámoše, který potkal v lese revírnici z Lesů ČR a pracovnici odboru z životního prostředí. Celou lokalitu procházely a všechno dokumentovaly. Tohle bylo cca před rokem a půl. V rámci první vlny covidu nějaký zapšklý spoluobčan podal na ministerstvo životní prostředí udání na tuto lokalitu.Lokalita byla totiž se souhlasem místně příslušných lesníku tolerována od samotných začátků a nikdy nebyly žádné problémy co se užívání lokality týká. Jediný problém byl s většími stavbami ze dřeva, které ovšem zanikly stejně rychle, jako vznikly. Překážky z hlíny nikomu nevadily.

Jak se vlastně podařilo věc, která oficiálně v lese nemá co dělat, dát do stavu legálního?

Eda: Všechno začalo schůzkou s revírnící, kde jsme si řekli, co je potřeba upravit nebo odstranit tak, aby to bylo v pořádku pro legalizaci. Souběžně jsem začal zakládat spolek a domluvil si schůzku na krajském ředitelství Lesů ČR v Brně. Tam jsem dostal od krajského ředitele studenou sprchu v podobě striktního jednání a nastínění nejčernější varianty - až milionové pokuty a půl roku odnětí svobody. Potom ale řekl, že řízení na životním prostředí ze své pozice pozastaví a dá nám čas na lokalitu zlegalizovat. Tím, že jsme se o lokalitu přihlásili, už měly Lesy ČR subjekt, na který se mohly obrátit. To mi výrazně sebralo vítr z plachet a moje motivace legalizace byla rázem na nule. Po konzultaci s právničkou Lesů ČR mi ale svitla naděje a pustil jsem se do toho.

S kolika majiteli pozemku jste museli jednat?

Eda: Díky tomu, že pozemky patří České republice, jsem měl tuto práci trochu ulehčenou. Lesy ČR totiž mají výhradní právo s pozemky nakládat, a tak jsem jednal pouze s jedním subjektem. To bylo ulehčení.

To je super. Ale i tak, je to běh na dlouhou trať? Vyjma vlastníka pozemků, kolik úřadů jsi musel oběhnout a získat povolení?

Eda: Je to běh na dlouhou trať. Hlavně z toho důvodu, že jsem nikdy nic podobného nedělal. Abychom mohli legálně jezdit, musel jsem splnit 4 podmínky:

• Geometrické zaměření tratí
• Vyjádření odboru životního prostředí Magistrátu města Brna
• Vyjádření stavebního úřadu Magistrátu města Brna
• Vyjádření Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství Magistrátu města Brna

Také jsme museli upravit a odstranit některé překážky, které se nelíbily správcům lesa.
A pokud znáte, jak fungují úřady v ČR, dokážete si to představit. Je to děsná byrokracie. Ale chápu, že je potřeba mít všechno oficiálně schválené. Jinak by tady byl ještě větší bordel.

Musíš mít známosti nebo to jde i bez nich?

Eda: Zpětně si myslím, že by to jde i bez známostí. Ale když znáš někoho, kdo zná někoho na správném místě, je to jednodušší. Nic ale nedostaneš zadarmo. Pořád máš u každého z potřebných vyjádření podmínky, které musíš splnit. A nepomohlo by ti ani to, kdybys pracoval na ministerstvu. Jde spíš o to, že ti známí pomohou s vyplněním žádostí. Jak jednotlivé žádosti správně formulovat a poradí kam je podat. Tohle je zásadní věc, protože se nikde na netu nedočteš, jak správně žádosti podat. Všude najdeš jen obecné rady.

Co si představit pod tím, že jsou Netroufalky legální. Jste neomezenými vládci a můžete si vlastně dělat cokoliv, nebo máte přesně daná pravidla?

Eda: Nic není tak růžové, jak by mohlo na první pohled vypadat. Máme smlouvu s Lesy ČR, která přesně stanovuje, co smíme, musíme a nesmíme. Také smlouva přesně určuje, jakou část pozemků máme pronajatou a kolik za tyto pozemky platíme. Pokud bychom chtěli lokalitu rozšířit, musíme zpracovat projekt, změny zanést do geometrického zaměření a opět oběhnout kolečko po úřadech. Pokud bychom měli pronajatou celou část lesa, bylo by to asi jednodušší co se stavby nových tratí týká, platili bychom ale zásadně větší nájemné.

Dostali jste vlastně docela velkou zodpovědnost a přitom nemáte žádnou pravomoc jak pravidla vymoci. Stalo se už, že někdo nakopal něco nového? Prostě situace, která by vlastně neměla stát?

Eda: V rámci celého procesu schválení drah jsme se na schůzi spolku s Jimmem a Honzou shodli na tratích, které se jezdí hodně a na kterých vidíme pohyb bajkerů. Také jsme vybrali tratě, které se nejezdí a které jsme zatím zlegalizovat nechtěli. Za letošní rok máme pouze jeden případ toho, že neznámý kutil předělal a zjednodušil skok na trati, kterou jsme nezlegalizovali. Zřejmě si ale neuvědomil, že co je pro něj super nápad na zlepšení a zjednodušení, může pro nás být problém do budoucna s rozšířením lokality a jednáním s úřady. Také to nepomáhá v naší vizi, jak by Netroufalky mohly vypadat do budoucna. Díky tomu, že máme určitá pravidla jak musíme fungovat, už si každý nemůže dělat co se mu zlíbí...
Jinak ale problémy nemáme a všechno funguje jak má.

Získali jste do užívání pozemky zadarmo nebo musíte platit nějaké peníze?

Eda: Jak už jsem psal výše, máme uzavřenou smlouvu. Ta určuje, za jaký rozsah máme platit nájemné. Smlouvu máme uzavřenou na 5 let a každý rok se nájemné zvyšuje o inflaci.

Jak tyto peníze získáváte? Máte nějaký veřejných účet nebo jste dosáhli na dotace?

Eda: Rozhodli jsme se založit transparentní účet a požádat o pomoc komunitu. Vzhledem k tomu, kolik se v lokalitě pohybuje lidí, jsme doufali, že bychom se mohli na provoz složit. Letos se naše prosby podařilo vyslyšet a na nájemné se složila komunita spřízněných bajkerů, kterým tímto děkujeme!  Pokud by se kdokoliv z čtenářů DK rozhodl pomoct, budeme vděční. Číslo transparentního účtu u Fio banky je 2201933471 / 2010 Zároveň máme rozjednanou i dotaci od JmK, která by nám provoz také pomohla pokrýt.

Máme do toho jít taky? Co by si poradil ostatním, kteří jsou v podobné situaci a chtěli by svůj plácek či trail legalizovat?

Eda: Pořádně si to promyslete :) spousta lokalit vzniká živelně a bez souhlasu vlastníka pozemků. Často ani vlastník neví, že se na jeho pozemku něco takového děje, protože je to pozemek nezajímavý, nebo ho má například na druhém konci republiky. Vždycky je to o lidech a o vzájemném jednání. Pokud narazíte na osobu, která Vám bude chtít pomoct, vždycky se nějak domluvíte. Pokud to bude někdo bez pochopení pro náš koníček, bude to velmi těžké a mohlo by to znamenat i konec dané lokality.
Tak či tak bude nutné založit spolek a o lokalitu se začít starat. A to s sebou nese i zodpovědnost a povinnosti. Zlegalizováním se ale z ježdění vytrácí to lehké napětí z nedovoleného a zakázaného.

Napadá mě, co ČeMBa - Česká mountainbiková asociace, ta má v popisu své práce propagaci a podporu horských kol, pomohli nějak nebo jsi udělal vše bez nich?

Eda: O problému jsem se se zástupci ČeMBy bavil na jednom z Blindur na Lipně, když měli přednášku o etiketě na trailech. Vzhledem k situaci jsem ale později ČeMBu nezapojil a zvládnul jsem to po vlastní linii. Navážu ovšem na předchozí dotaz. Pokud byste chtěli zlegalizovat svoji oblíbenou lokalitu, obraťte se na ČeMBu dřív, než se do čehokoliv pustíte. To by za mě mohla být výrazná pomoc.

Jaké máte plány do budoucna? Máme čekat další rozvoj? Posunete se dál?

Eda: Plány jsou velké :) Zatím bychom ale chtěli Netro pořádně opravit a doladit. Jakmile se nám toto podaří, začneme s dalším rozvojem a tvorbou nových tratí a lepších překážek. Vzhledem k tomu, že to všichni děláme při běžném zaměstnání, nemáme tolik času, kolik bychom chtěli mít. Skloubit vše dohromady je občas hodně náročné. A tak nám to jde pomaleji. I tak ale doufáme, že jsou naše tratě v dobrém stavu a využije je co nejširší skupinka bajkerů.

Je někdo, kdo by si zasloužil poděkování za to, že se podařilo legalizovat Netroufalky?

Eda: Poděkovat bych chtěl hlavně všem, kteří mi dávali rady a podporu v začátcích. V době, kdy jsem vůbec nevěděl, jak celý byrokratický proces zmáknu. Špek z Anthroposu a Jirka Dahler mi pomohli se správným provedením žádostí, Dandy zase s geodetickým zaměřením a právnička z Lesů ČR byla také velmi vstřícná. Ondra si zaslouží díky za pomoc s návštěvním řádem. A aktuálně také Pavel s Jitkou za pomoc při žádosti o dotaci.
Dík také patří všem, kteří pomáhají udržovat lokalitu v chodu při brigádách a opravách, na kterých se domluvíme.A v neposlední řadě bych chtěl moc poděkovat všem, kteří nám přispěli finančním darem a pomohli tím se zaplacením nájemného. Bez Vás všech bychom to měli výrazně složitější. Díky!

A v neposlední řadě musím poděkovat i Jihomoravskému kraji, který nás podpořil také a dokonce poskytl i finanční dotaci na provoz. Za všechny  z Netra děkuji!

Děkuji za rozhovor. Držím palce!

A pokud hledáš další informace o Bike Aréně Netroufalky, pak klikej zde na facebookovou stránku.

Foto: archiv Edy Šešulky, Jara Sijka, Boris Bujok