Report: WBS v Otrokách bylo světový

Autor: Kule, kategorie: Report, vydáno: 12.5.2023

Ne nutně to musíme dělat napínavý. Otrokovice byly opět top. Celkově už po třicáté, po patnácté pod hlavičkou místní crew Bikecore a to i letos, pod vedením nového pana ředitele.

Ano, Cheins se své úlohy zhostil svědomitě a to včetně přípravy povrchu. Zprvu se mohlo zdát, že se mu to lehce vymklo z rukou, případně si popletl sporty, protože v sobotu zkropené tratě jsou sice ideální na hokej, nicméně na kole téměř nesjízdné. Napínavý začátek ale postupně vykrystalizoval, alespoň za mě, v jeden z nejlepších ročníků, kterého jsem se měl tu čest zúčastnit.

   

Přijíždím v sobotu po.o, počkám na Dalíka, což je pro letošek ze štatlu full menu. Trochu hořké, ale v záplavě výmluv, jako kotník, zápěstí, loket, přítelkyně, stěhování do Kanady a podobné nesmysly, je to nakonec lepší, než nic. Tlačíme na kopec, který dole plive mega nadšené závodníky podobně jako tobogán v aquaparku a postupně začínáme chápat Dejvův rozohněný komentář: "Nebudu tady bruslit jako nějaký... bruslař."

Prvních pár pokusů a musím konstatovat, že zlatý brusle. Na těch se dá brzdit, případně zatáčet. Na kole tě to nahoře nenápadně vcucne a pak už se jen modlíš, že se dostaneš vcelku až dolů. Bicygle zase vracíme do auta a dem to zkusit pěšky. Jednu trať vyručkujem hore s pomocí okolního porostu, abychom se pak tou druhou zase sklouzli dolů.

Pauza je přesně to, co tomu chybělo. Stejně jako Cheins s věkem zraje jako víno, i jím připravený povrch potřebuje svůj čas. Když se tedy okolo páte vrháme znovu do sedla, jedem na něčem, na čem chci jezdit znovu a znovu. Motáme jednu za druhou, rohlík od ucha k uchu a když už se nám nechce tlačit, odchytnem Dejva s autem a motáme dál až do úplnýho umotání. Na tomhle chci zítra závodit!

Vezmem to přes rychlej nákup v místním supermerkadu, hned vedle burgr v místním pajzlu, jaký u nás sou už pár let všechny zavřený hygienou, zpátky na pár plnotučných a spát.

Ráno se běžím regnou, bo sem se historicky poprvé zapomněl kliknout online, převlíct, naházet vehikly do dodávky a pokračujem v tom, čím jsme včera skončili. Během hoďky a půl otočíme každej šest kousků a máme dost. Teď už jen počkat, než se na start první RZ seřadí ženy a zapne se lajf stream. V Otrokách jsou totiž světoví a letos se pojede v přímém přenosu s promítáním dole v zázemí závodu.

Do závodu už tlačíme za svý, což po proshuttlovaném tréningu zní dost lame, ale Dalík trvá na tom, že tak je to prej správně. Jede se na dvě fotobuňky, na střídačku, takže jediná pauza je ta obědová, jinak to celkem odsýpá. Já na střídačku p*čuju na tlačení kopce, za což, aby toho nebylo málo, dostávám od Dalíka na střídačku zářezy na jedné i druhé trati. Skvěle strávená neděle, to chceš.

Na špici se to mezitím řeže o druhé a třetí místo za Malochem, kterej si jezdí, jak kdyby tady byl doma. Naopak na druhém konci startovního pole probíhá souboj e-bajků, což je pro letošek další novinka. Já osobně se přiznám, že, vzhledem k absenci na míru ušitých e-pravidel, jejich účast chápu podobně jako jejich zákaz na Rychlebách. Ale třeba mi něco uniklo..

Je dobojováno a jak jezdecky tak i divácky atraktivní závod v Otrokovicích opět ukázal, že hraje prim v celém wbs seriálu. A já určitě nebudu chybět, až bude hrát zase příští rok.