Report: Blinduro Léto se vrátilo na Bukovku - na 550 účastníků čekalo 8 rychlostních zkoušek

Autor: Shotek Tiskarz, kategorie: Report, vydáno: 20.6.2023

Blinduro Léto se vrátilo po několika letech do Ski areálu Buková hora v Orlických horách. 

550 enduristů, tedy plně vyprodaný závod, opět potvrdil statut nejoblíbenějšího seriálu enduro závodů u nás. Na Bukovku se Blinduro vrátilo potřetí, červnový termín zajistil letní počasí a tak si milovníci jízdy na oči, čerstvých trailů, endura, pohody a kempování užili tu pravou endurovou atmosféru. V závodě čekalo závodníky každý den 30km, něco kolem 1000m výškových metrů a celkem 8 měřených erzet.

Pohled Michala Prokopa

"Bukovku mám rád, ale v posledních letech se zde změnil revírník a jednání o návratu do okolí Červené Vody trvalo dva roky. O každou erzetu byl doslova boj! Jsem rád, že to nakonec klaplo a doufám, že si to všichni užili stejně jako já. Počasí nám přálo, což je pro organizátora o komplikaci míň, pár zranění bylo, ale naštěstí menšího charakteru. Areál má skvělé zázemí, blinduristům se tu líbí, kopce v okolí jsou skvělé, ale jestli se na Bukovku někdy zase vrátíme, je bohužel ve hvězdách," uvedl spokojený ředitel závodu Michal Prokop.

Danův report

Tak přemýšlím, jak tento report začít. Vždy začínám nadpisem, od kterého se tak nějak odpíchnu. Tentokrát mne těch nadpisů napadá nějak moc. Od takových těch hipíkovskejch typu "festival radosti", přes "po dvou letech návrat na místo činu", "po přitvrdíme - uvidíme". Ale asi nejvíc mi sedí ten, že prostě ten víkend všechno klaplo. Snad si to tedy myslím i organizační parťáci Zdenek Pól a Michal Prokop. Zkusím se jich zeptat. Ale z mého pohledu, to prstě bylo fajn. 

No je fakt, že tento závod udělalo počasí. Ale jak je již tak nějak při závodech Blindura zvykem nešetřilo nás. Zatímco při poslední návštěvě skiresortu Buková hora bylo spíše nevlídně, tentokrát to bylo z opačného ranku. Slunce přepnulo na nejvyšší stupeň a ty bajkere se s tím nějak poper. I když jedna výjimka tam byla, ale k té se dostanu. 
Prý na popud nás enduristů se letos Blinduro vrátilo sem pod Bukovku. Dobré řešení. Ne že bychom neměli poznat i jiné traily, ale tady to to baví. 

S partičkou #moravianeagles stíháme ještě v pátek pár kilometrů v sedle na trailech pod Suchým vrchem. K dolní stanici lanovky v Červené Vodě, kde je zázemí závodu dojíždíme přesně na začátek prezentace. Je vidět, že všichni se těší, protože fronta je delší než obvykle. Bohužel je fronta i na pivo, ale to už není v režii organizátorů. Vše co blinduro crew ovlivnit může - klape. 
V sobotu máme před startem dostatek času dopřát našim kolům trochu lásky. Startuje se v osmnáctičlenných skupinách po deseti minutách a náš čas je až chvíli před jednou. Je krásně, tak si vychutnáváme snídani venku a tu pohodu. V expozóně u startovního oblouku hodíme očkem do stánků Foxu, Bikeaction, Horsefeathers a Rock Machine a začínáme šlapat na první erzetu. Kdo chce jet z kopce, musí se za své nejdřív na něj dostat. Chceš jet dlouho dolů, tak holt budeš i dlouho šlapat nahoru. Úlevu v podobě blízké lanovky nehledej.

Jednička je již známá. Ale snad poprvé ji jedem za sucha a množství hrabanky nás hodně dobře naladilo na celý víkend. Byla dlouhá, pestrá a bylo potřeba na ni trochu máknout. Na dvojku přejíždíme údolí a tady máme novinku. Vtipný, že byla nejkratší ze všech, ale podle toho co jsem slyšel, nemálo jezdců vyškolila. Takže následný servis od Kolofixu měl co dělat. Bohužel kluci v servisu nemají ani jedno z potřebných nářadí pro našeho parťáka, tak drobná kaňka na kráse. 

O výšlapu na trojku nemůže být ani řeč. Naštěstí jsem posilnění z občerstvovačky, ale i tak potíme i krev. Takovou stojku Michal hledal dlouho. Prostě trailem do protivky k rozhledně na Křížovém vrchu. I tuto erzetu již známe. Ale dva roky absence a kosmetické změny z ní stále dělají zábavnou záležitost. S partičkou máme již zaběhlý vláček, tak moc nezdržujeme. Dole všichni pliveme ty tuny prachu, které jsme si vzájemně naprášili. A náš dámský support fun club se pohledem na nás výborně baví. A my jsme za to rádi. 

Pár kilometrů stoupání na sobotní poslední erzetu nám zpestří vydatný deštík. Kdyby nebyla na startu jednička taková děsná fronta, tak jsme to stihli za sucha. Ale na kdyby se nehraje, známe že? Někdo se snaží schovat, jiný to ignoruje. Není to dlouhý pršák, ale dost na to, aby nám ten závěr hezky okořenil. Opět erzeta z těch delších, rychlých a na konci trochu blátivý motokros. Děsně mě to baví a tak cílem projíždím s dobrým pocitem. Někdo to má sice opačně, ale ve finále si dnešek všichni pochvalujeme. V cíli pipnem čipy, omejeme u Kärcheru kola a vystrečujeme se u piva. Večer nás ještě čeká kino. Promítají se biková videa a je taková pohoda. A vlastně ta pohoda tak nějak provází všechny závody Blindura. A to nejen pohoda v cíli, ale i na trati. Vlastně letos jsem viděl jeden takový lehký svár. Ne všichni na bajkeři na klasických kolech snesou e-bikery. A ne všichni e-bikeři si asi uvědomují, že nastoupat za své 1100 výškových metrů na 25 kilometrech se projeví na únavě a tím pádem i reakcích. Prostě někdy stačí říct: ahoj, kde je fronta, můžu jet, prosím a děkuji a budou všichni v poho. Ale to se naučíme. 

Nedělní ráno je ještě větší reklama na léto, než sobota. Systém otočených startů - o co později v sobotu a to dřív v neděli - nám celkem sedí. Dnes zůstáváme pouze pod Bukovou horou a ze včerejška už tušíme, co nás čeká. Zkrácená jednička se rovná včerejší jedničce. Ale to je úplně jiný trail. Musíme ocenit, že Michal vyslyšel nářky a trať ještě mírně doladil. Což se nedá říct o mně, kterej se na trailu motá jak špína v kýblu a v cíli mám pocit z nejméně vydařené RZ víkendu. Včerejší déšť se na jejím stavu podepsal jen lehce, ale já nějak nemůžu chytit flow. Asi málo strečinku. 

Mám co dělat, abych si na dalších trailech spravil reputaci. To ani nevím, co mne čeká. Výšlap na nejvyšší místo areálu a odtud jen padák dolů. Pasáž ne nepodobnou Hardcore Blinduru z Plešivce si vychutnali jistě všichni. Byť každý po svém. Nemá smysl nadávat trasérovi - i on je jen člověk a kdo umí, umí a kdo ne, tak jen čumí. Čumí na tu hromadu oslizlého kamení, které se mu převaluje pod koly. Oči jak šnek. Tato erzeta byla plná kamení, které více méně bylo po celé její délce. Bylo to hledání ideální stopy, kdy neprorazit plášť (naštěstí ti v Kolofixu případně dají nový Michelin) nebo neurvat šaltr. Za mne ale dobrý trail. 

Trasu trojky tahám taky trochu z paměti. Několikrát křižuje nově vznikají trail pod lanovkou a díky tomu vznikly místa, kde se může nejen orel pěkně proletět. Zábavný trail, namotaný mezi stromy, hrabanky plno, oujes. Snad ti, bajkere, zbylo dost sil na závěrečný stoupák. Máš poslední možnost si trochu ve výjezdu oddychnout, protože tě čeká poslední (ano, já vím, poslední se nejezdí) a nejdelší měřený úsek. Lehce přes 2 kilometry a 350 výškových metrů. Tepovka mi v cíli atakuje 180. Děsnej fičák. 

Dole roztřesená pěstička s kámoši a pomalé zklidnění. Tak to bylo fakt intenzivní. Nemyslím tím ten poslední sjezd, myslím tím celý víkend. Jasně, vždycky se můžeme s partou potkat a zajezdit. Ale Blinduro má takový sociálně přesah. Není to jen závod, ale je to o zážitku, sociálním kontaktu a to poměření pinďourů je jakýsi takový bonus. Takže na podzim v Karolínce ahoj!

Martin Kulhánek - čtvrtý flek v absolutním pořadí

Ředitel závodu je spokojený, ale otázkou je, jestli právem. Oslovili jsme závodníky, kteří se v celkovém, nebo v jednotlivých kategoriích umístili na nepopulárním čtvrtém místě.

Martin Kulhánek bral sice čtvrtý flek v absolutním pořadí, ale zároveň vyhrál v kategorii eBike. "Tento typ závodu na oči mám velmi rád, letos z časových důvodů a čerstvého otce volím kategorii E-bike. Blinduro na Bukovce bylo super, krásné technické erzety. Poměrně mi všechno vycházelo až na jeden defekt, kde jsem trošku ztratil. Chtěl jsem potrápit kluky v celkovém pořadí, ale nakonec to stačilo na celkové čtvrté místo. Velké díky celému týmu Blinduro. A už se těším na Blinduro podzim."

Tomáš Kutin veze brambory

Další bramboru bral Tomáš Kutin v kategorii 30-39. "Poslední roky jsem závodění dost omezil a formát Blindura mi vyhovuje. Podmínky jsou pro všechny stejný a nemusíte být na trati týden dopředu a odklízet žížaly z každé zatáčky. V sobotu Michal nepřekvapil a dal hned nejtěžší RZtu dne jako první. Zbytek dne se odehrával na druhé straně silnice na Křížové hoře. Tam byly už kratší ale také super zábavné zkoušky. Vlastně poslední zkouška s výjezdem uplně krátká nebyla a pěkně sem tam vykvetl. Neděle začala zkrácenou jedničkou ze soboty a pak hodně diskutabilní RZ6 ve stylu Blinduro Hardcore. Ve volných kamenech sem se docela hledal a druhá půlka mi šla rozhodně lépe. Na konci stage jsem dlouho relaxoval a tak jsem měl čas poslouchat rozporuplné emoce, jestli tohle jo nebo ne, jestli moc těžký nebo ne. Za mne určitě Ano. Top den zakončený RZ8, celý kopec na jeden zátah, srdeční záležitost! Víkend jsem si neskutečně užil i díky naší skvělé skupině! Pro mne o vteřinku bramboračka, ale medaile přeji a patří těm, kteří se lépe připravili."

Marek Černý za Hardtaily

4. místo bral i Marek Černý v kategorii Hardtail. "Blinduro Léto 2023 bylo neuvěřitelné. Na tratích jsme zažili téměř vše myslitelné. Jelo se po hrabance, kořenech, kamenech, loukách, klopenkách a my šťastnější, po sobotním krátkém dešti, i na blátě. Mnoho kilometrů našlapáno a i nachozeno s převýšením, za které se nemusí stydět žádný závod. V mé kategorii hardtailu mi výsledek závodu zhatila RZ6, stejně asi jako mnoha dalším závodníkům. Ale ne kvůli své náročnosti. Naopak, technicky náročná část nahoře a rychlá sekce dole mi vyhovovaly. Bohužel jsem zde přetrhl řetěz a musel jsem se pro něj pár desítek metrů vracet a hledat jej. Nakonec je pro mě 4. místo velmi slušný úspěch. Už se těším na Karolínku."

Za ebikety Marek Bělovský

V kategorii eBikerů bral bramboru Marek Bělovský. "Formát závodů Blinduro mě moc baví. Férové podmínky závodění bez tréninku ukazují kvalitu jednotlivých jezdců v tom pravém světle. Jsem vyznavačem ebiků a tak jsem rád, že Michal přidal tuto kategorii i na Blinduro. Na Bukovce se toho Michal nebál a zařadil i techničtější traily, které mi vyhovují a mám je rád. Po zkušenosti na Lipně jsem čekal, že to bude tentokrát v lehce rychlejším tempu, ne tak technické. Opak byl pravdou a z Blinduro Léto se vyklubal jeden z nejnáročnějších závodů série, co si pamatuji. Jsem moc rád, že kategorie ebiků se pomalu a jistě rozrůstá a tak závodění s více jezdci začíná být ještě více zábavné. Závody Blindura jsou pro mě příležitost odskočit si od pracovního nasazení a tak výsledek celkově 18. a v kategorii 4. beru jako super výsledek."

Dominika Adamcová za holky

V celkovém pořadí žen se 4. umístila Dominika Adamcová, která na Bukovku dorazila na poslední chvíli kvůli zdravotním komplikacím. "Takhle zpětně vidím celý ten víkendu růžově. Nejlepší vzpomínky mám na precizně doplňované občerstvovačky. Ale matně si vybavuji i krásné výhledy na transferech a peckově nakopané erzety."

Výsledky: sportsoft.cz
Foto: Patrik Procházka