Report: Kule na Wbs Všemina - občas je třeba se uklidnit

Autor: Kule, kategorie: Report, vydáno: 7.7.2021

Čas od času je dobrý se trošku uklidnit. A pokud se jedná o závodění na Všemině, platí to dvojnásob. Co to znamená v praxi? Znamená to vy...vynechat se na páteční trénování, zůstat fklidečku doma s nohama nahoře a vyslat předsunutou jednotku ve složení Macin a Dalík. To se ukazuje jako velmi rozumné a strategické rozhodnutí. Dálnice je totiž machl, takže předsunutá jednotka se sune skoro 4 hodiny, aby se poté dvakrát sesunula po čerstvě prochcané trati a šla ladit taktiku do depa. Tady je poměr cena výkon na hodně špatným levlu.

Já se teleportuju ráno. Po příjezdu je okamžitě jasné, že taktika se ladila dlouho a urputně, což jen potvrzuje Mácův rozespalý a naprosto zbytečný dotaz: "Ty už seš tady?"

Já mám letos, díky absentujícímu funkčnímu závitu na levé klice mého kola, na závod pučenýho sjezďáka. Ten je mi sice o jednu velikost menší, zato ale disponuje několika fíčurami, mezi nimiž bych vypichol například utažené pedály. Těma to ale končí, všechny ostatní šrouby sou povolený, od brzd až po korunky vidlice....to se mi nezdá příliš bezpečné. Po krátkém servise, během kterého se snažím ignorovat Mácovy strategické rady, beru blembák a du to sklouznout.

První co tě trefí při vstupu do lesa je vlhkost. Ve vzduchu i na zemi. Díky tomu se mega dobře tlačí nahoru. Už v půlce kopce sem zlitej potem a začínam lehce srabit ohledně počtu tréningovejch jízd. Dám jednu testovací, abych pochopil, že 4 roky starej oem minion ve verzi NicGrip fakt není to pravý ořechový, to vše korunovaný codečkama v eRku, kerý se hodí tak na dětský kočárek, max odrážedlo. Odfouknu, otevřu komprese a du to zkusit znova.

Nic se ale nemá přehánět a zevl v autě je taky varianta, navíc velmi příjemná. Natáhnu se do kufru a s dobrým pocitem toho, že nechám ostatní vyjezdit zbytky bahna, to spokojeně zalomím. Budí mě až dotlučenej a dodřenej Macin další zbytečnou otázkou dne: "Ty vole ty jako spíš?" gradující do oznámení ve stylu klakson troubí: "Já sem spadl." A kdo by si myslel, že lepší už to nebude, bude zaskočen větou: "Je me blbě, du si dát vývar." No ten má dost.

 

Výtlač nahoru se táhne mezi tratěma, takže pokud nešvindluješ a nevyvážíš se jako ty víš kdo!!!, můžeš, cos nenatrénoval, obšlehnout od těch poctivějších. Například že nejdelší a nejodkloněnější levou točku máš najet ve stylu prodaná nevěsta, pak vnitřek a full speed ven. Já mám samo svou hlavu, takže tam hned v první jízdě, kdy je ještě krásně mokro, ve fullu nalítnu, drift obou kol, noha ven, netrefuju zpátky pedál a ven pak vyjíždím v naprosto ukázkovým sloumou. Ideální styl na fotky, ne až tak na výsledek. Musím uznat, že když to na druhej pokus jedu dle kuchařky, zdá se to vážně rychlejší, což kvituje i časomíra.

Dáme oběd a dem zkusit druhou stranu. Přes poledne to krásně profoukne, takže už není tak nechutný vlhko a trať je vpodstatě suchá až na pár míst v dojezdu. Zajímavostí téhle cca minutové RZ je to, že se prostě nedá naučit zpaměti. Nicméně dá se opět použít taktika opisování a pak doufat, že se ti to cestou vybaví. Na první pokus to vychází. Sem tak překvapenej, že trefuju co sem si namyslel, až doseru konec. Abych to ve druhé jízdě napravil, trošku přidám. To má za následek, že jedu samo upe mimo. Vynahradím si to až finišem, za kterej dostávám uznalé pohledy, palečky a plácačky po zádech.

Kdo si hlavně zaslouží palečky a plácačky je ale Kikin, kterej s banánem vod ucha k uchu bere první flek mezi tvrdejma vocasama a taky Dave, kterej se po druhé RZ usadil na špici celkově a už z ní neslezl. Gratulace a příště zas!