Test: GT Sensor ST 2023 - hledání té horší cesty

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Test, vydáno: 26.4.2023

Kdyby se známý funkcionalistický architekt Ludwig Miese van der Rohe (Bohuslav Fuchs opr. red.) znovu narodil a reinkarnoval do architekta dnešních kol, s velkou pravděpodobností by z jeho kreslicího prkna sjelo právě toto GT Sensor ST 2023, o kterém budou následující řádky. Ani vila Tugendhat zpočátku neměla na růžích ustláno a chvíli trvalo než lid objevil její krásu. A toto GT to má podobně. Jeho krása je totiž ukrytá pod novým logem, které budí celkem velké vášně a taky pod šedým "základovým" lakováním. Ale podívejme se na kolo s trochu větším odstupem a opomeňme tyto detaily co "nejezdí" a co vidíme. Fantasticky tvarovaný rám, téměř celý z karbonu, který vzdává hold značce GT k jejímu 50letému působení na trhu. A to je teprve začátek.

Protože tak jako van der Rohe navrhl své stavby strohé a funkční, tak i tato individuální stavba není funkcionalismu vůbec vzdálená. Stroze, leč funkčně, nenápadně, leč luxusně vohozený šasí teprve naznačuje s kým máme tu čest. Pikem Ultimate se 140 mm zdvihu vpředu to začíná, pokračuje tlumičem Super Deluxe Ultimate, díky kterému máme pod zadkem 120 milimetrů  pohodlí, stejně jako nekonečných 170 mm na teleskopické sedlovce Reverb AXS. Zdá se Vám to málo?! Tak to prrr. Majitel šel výrazně dále. Karbonová kola Crossmax XLR od Mavicu roztáčí nová sada Sram XX Eagle Transmission! Ano, ano milé děti, my už víme, jak moc je novinka od Sramu dobrá. Nebo není. Ale nepředbíhejme.

   

Když tento bajk uvidíme poprvé, tak je to buď wau efekt nebo přesný opak. Podle mne nic mezi tím. Ale to jsme na něm ještě neseděli. Nešlápli jsme do pedálů. Neuchopili ródla a nedali Sensorovi ochutnat první metry trailu. Tak nespěchejme a dejme si na čas. Toto si musíme vychutnat.

Z čeho fakt učůrávám magi v kostkách je kokpit. Prostě funkcionalismus na 100 %. Nádherně čistý, jednoduchý, přehledný. Aha, já ještě nezmínil nové brzdy? Sram Code Stealth Ultimate. A tady je máme! Ne, na tomhle kole není pro chyby místo. Tady musí být vše dokonalé. Takže žádné zbytečné hadice, bowdeny, dráty. Sem by byl hřích dát i blikačku. Takto to chci a takto to zůstane. 

Tak co, už slintáte? Chcete se svézt? Tak jdeme na to.

Tak, jak kolo vypadá, tak i jede. Měl jsem štěstí vyzkoušet ho v různých podmínkách. Začínám na jarními dešti umydlených přírodních trailech. Žádné vyšejpované klopky, ale nekonečné množství surového bláta, mokrých kořenů a zákrut. První pocity = tohoto koníka je potřeba trochu krotit. Ani né tak dolů, ale při silovějším dupání. Krátký představec z GT dělá neposedné, byť již 50leté hříbě. Ale jen do té doby, než přijde první zatáčka. A čím je zavřenější, tím se mu to líbí víc. Není problém ho zkrotit a nasměrovat, kamkoliv se mi zlíbí. Žádný terén není limitní. Tím je jen moje hlava a pocit, že toto není obyčejná testovačka, ale stroj, který si někdo postavil s láskou sám pro sebe. 

První kilometry za mnou, ale i první nastoupané metry. Tak jak kolo jede ochotně - až skoro přeochotně - dolekopcom, tak se žene i nahoru. Opět se postavit na start a tradááá dolů. Jediným omezením budou naše nohy, plíce a kardiostimulátor.

Když ale testovat, tak řádně. Brněnské okolí máme společně projeté, předpověď na víkend nic moc, ale přece nenechám bika zahálet v garáži. Checkuju předpověď a neděle na Rychlebech nevypadá zle. A i kdyby, tak kámen není bláto. Navíc, kde jinde GT testovat, než tam, kde již roky spolupráce jen kvete. 

  

Výšlap není zadarmo, známe, ale v sedle takového kola to jde skoro zadarmo. Minimálně poprvé ten den. Když už jsme u toho sedla, tak posed na něm je neskutečně vyvážený. Mám pocit, že sedím přesně nad středem, šlapu pohodlně pod sebe, že těžiště je přesně uprostřed, že kola jsou zatížena přesně fifty-fifty. Až se občas musím při sjíždění prudších pasáží přimět jít více dozadu. 

Ale pravé eldorádo teprve začíná. Jestli jsem byl již před tím nadšený, tak tady ten rohlík na ksichtě dosahuje maxima. Už při cestě nahoru jsem se přistihl, že hledám tu horší (zábavnější) cestu. Že hledám, který šutr se dá ještě vyjet, že proč kličkovat, když to můžu vzít direct. Proč jen standard, když sám se vezu na nadstandardu?! Koník pode mnou jen spokojeně frká. A čím je trail horší, těžší, zábavnější, tím je blaženější. Brzdy nechávám odpočívat a užívám si to flow, které mi dopřává. GT Sensor jede sám, je jen na mně, kam ho nasměruji a kam mi hlava dovolí. Přeci jen je začátek sezóny a už je to nějaký pátek co jsem na RYSech byl. Projeli jsme si je za jeden den téměř komplet a byla to velká zábava. Toto je kolo stvořené sem. Tady na něm asi mladý pan van der Rohe jezdil. Zdvihu akorát, vpředu i vzadu, využitý téměř v plné míře.

 

První sjezd za námi, tak zase na kopec. Ale rychle, ať nám něco neuteče. A když rychle, tak je potřeba dupat a taky řadit. Víte kam mířím? Nové řazení SRAM Eagle Transmission. Je to bomba. Několikanásobná. Pomiňme cenu, od toho tu nejsme. Začněme vizuální stránkou, protože to je druhé (po té ceně), co nás zaujme. To, co výrobce ubral na materiálu páček, mnohonásobně přidal na přehazovačce. Jestli na obrázku působí  mohutně, tak skutečnost teprve překvapí. Jistě hodně z nás vidělo videa z nelítostného testování, hraničícího až s devastací. Jedno oko nezůstalo suché. Ale ona ta masa materiálu má hodně co do sebe.

Zkušenosti s elektrickým řazením již několik let mám. Di2 od Shimana, pak AXS a teď toto. Vývoj nezastavíš a pokrok je to neskutečný. I proti AXS je to obrovský skok. Tichý, sametový chod, který začne u palce pravé ruky. I s mým nabouraným palcem bylo mačkání knoflíků ovladače v pohodě. Srdce mi trochu krvácelo, když jsem se nutil řadit v plném tahu. Ale ono to funguje. Vlastně ona tak funguje každá elektrika, jen tady to jde tak prostě jinak. Tak, že o tom vlastně ani nevíš. Jen se ti jako zázračným mávnutím kouzelného proutku šlape lehčeji a rychleji. Nahoru na lehčí není slyšet vůbec nic. Jako když říkám nic, tak FAKT NIC! A na těžší uslyšíme jen standardní zavrnění elektromotorku, pár setin sekundy prodleva, jako by SRAM čekal na tu správnou chvíli, chrr a palba vpřed. To dvoubodové uchycení šaltru přes osu kola obepínající rám je natolik pevné, že není prostor, kam povolit, nad čím zaváhat, prostě jen tam šupnout jiný převod a šlapat dál.

     

Dočetli jste až sem a máte pocit, že toto není klasický test. A máte pravdu. Ale toto není klasické kolo. Mám na mysli něco v tom duchu, že toto kolo na krámě nejspíš neseženete. Toto kolo je kombinace skvělých komponentů namontovaných na skvělém rámu. A jako celek poskytne zábavu na hodně moc kilometrech. A je jedno jestli ty kilometry budou po rovině, do kopce nebo z kopce. A myslím, že si GT nemohlo k tomu kulatému 50. výročí nadělit lepší dárek.