Test: Canyon Strive Race, závoďák podle Fabiena Barela

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 8.8.2016

Už loni jsme si vyzkoušeli „obyč“ verzi tohohle „přepínacího kola“ (Test: Canyon Strive AL 7.0). A letos nazrál čas pro pořádné projetí závodní verze top Endura od Canyonu.

Pokud má kolo v názvu Race, dá se čekat, že to nebude úplně obyč kolo na ježdění okolo baráku. Obzvlášť pokud si tohle kolo vlastně celé vymyslel Fabien Barel, člověk co ví pár věcí o ježdění z kopce. A v posledních letech i do kopce.

Celá podstata Strivu Race leží na dvou věcech. Shapeshifteru a závodní geometrii. Shapeshifter je sranda (vlastně malinkatý tlumič) schovaný v kyvce a ovládající uchycení tlumiče, kterou můžete ovládat z řídítek a podle toho, jestli je pístek vysunutý nebo zasunutý, máte kolo v xc, respektive DH módu. Rozdíl mezi těmito módy je 1,5 stupňů na hlavovém a sedlovém úhlu, 20mm na výšce středu a změněná kinematika i zdvih zadní stavby, takže z 30% sagu je najednou 10% a ze 160mm zdvihu je 130mm.

Závodní geometrie. Volně přeloženo, geometrie sjezďáku s trochu míň položenou hlavou. Strive je hooodně dlouhej na předním trojuhelníku ? Reach 448mm v Mku je snad nejdelší reach na produkčních endurech (Pole se nepočítá). A naopak zadní stavba je zase super krátká 423mm (míň má už jenom Enduro od Spešlu a to jenom o milimetr). Účel tohohle je jasný. Dlouhý rozvor pro jistotu ve vyšších rychlostech a krátká zadní stavba na zatáčení a skákání.

Testovaná verze CF 9 Race je hodně striktně závodní i po stránce komponentů. Pružení kompletně na nejdražším Foxu, Float 36 Kashima vepředu, tlumič Float X Evol vzadu, jedenáctková sada Sram X01, výjimkou jsou jenom ultralehké kliky RaceFace Next, příjemný závodní detail je 34 zubový převodník, místo nejčastěji osazované 32. Kolo co má víc jezdit z kopce. Kola DT Swiss Ex 1501 obuté do Maxxis plášťů, High Roller vepředu, semislick Minion SS vzadu. A závodní pocit ještě podtrhne karbonový kokpit Renthal s 40mm dlouhým představcem a gripy Ergon.

Všechno na tomhle kole je zkrátka naladěné na Enduro. Ne na ježdění okolo baráku, ale na Enduro, na závody, který spočívají v tom vyjet nějak nahoru (hodně nahoru) a být první dole. Jelikož je tohle kolo unikátní jak geometrií, tak možností její změny, vezmu to postupně. Jaké je kolo v DH módu?

Tlumič ladím na nějakých 25% sagu, aby bylo kolo trochu tvrdší, závodnější a „víc jelo“, to samé vidlice, 20%, víc ne. Strive je rychlé kolo. Hrozně rychlé. Občas až moc. Od prvních pár metrů jde cítit, jak moc chce kolo závodit, jede šíleně rychle, přejede všechno a jde odlepit na každém kořenu, horizontu i bouli díky krátké zadní stavbě. Ve vzduchu je Strive klidný a skoro nikdy vás nerozhodí, zadní stavba je citlivá na drobné nerovnosti, ovšem velice progresivní, díky tomu doopravdy cítíte oporu v prostřední části zdvihu, takový to jak se o kolo můžete opřít a neprošlápnete tlumení v každé zatáčce. To samé platí i o boční tuhosti, i díky supertuhému rámu můžu v klidu říct: Strive je skvělý závodní kolo! Navíc v této výbavě, bez pedálů a bez duší, váží lehce přes 12kilo.

Takhle ostré závodní naladění může být ale i slabina. Pokud máte tohle kolo, je potřeba se mu přizpůsobit a začít jezdit trochu jinak. Jednak dřív brzdit, protože Strive Race vám najednou dovolí jet výrazně rychleji, než jiná kola. A hlavně začít úplně jinak zatáčet. Přední trojúhelník je doopravdy dlouhý a je to velice znát na ovladatelnosti kola. U spousty „obyčejnějších“ kol se mi stane, že sotva nasednu, už vím jak na něm jezdit. U Strivu Race jsem si pár dní zvykal na to, jak s kolem v některých místech naložit. Na druhou stranu, ve chvíli, kdy pochopíte, jak moc jde kolo naklonit a přitom pořád drží a jak lehké je prostě „zaseknout“ klopenku, díky krátké zadní stavbě, nebudete už chtít jezdit na ničem jiném. Teda pokud je pro vás tím nejdůležitějším při jízdě rychlost a porážení jiných lidí. Race je doma na závodní trati, v hluboké hrabance, v ostrém sjezdu po kamenech a koneckonců i v bikeparku. Lehoučký sjezďák s trochu tvrdším tlumením. Ne, Strive Race fakt nepatří na vyžehlené trailové dálnice trailcenter a flowtraily. Jo, projede je a asi i rychle ale není tam doma a jezdci to dá docela pocítit. Zavřené zatáčky a rychlé změny směru v nižší rychlosti, to prostě není nějak ono.

Dalo by se namítnout, že bych neměl takhle jednoznačně hodnotit kolo co má dvě geometrie, pokud jsem vyzkoušel jenom jednu. Jeeeeenže. Jak už jsem psal loni, Shapeshifter není na to, abyste doma měli dvě různá kola v jednom. A dost problematické je i jeho použití během závodu. Jedno po druhém.

Jak už jsme zjistili, Strive Race je sjezďák a jak víme, sjezďákům se do kopce moc nechce. V enduru se ale do kopce jezdit musí. Proto si v Canyonu vymysleli přepínač, co ze sjezďáku udělá věc, která dokáže vyjet i na kopec. Střed nahoru, přitvrdit zadní stavbu, napřímit posed i hlavovku. A ono to fantasticky funguje. Je jedno jestli potřebujete dupat hodinu po asfaltu na Dlouhé Stráně a chcete, aby se kolo nehoupalo, nebo se motat lesem po úzkém trailu a potřebujete citlivé zatáčení a vysoko střed abyste si nezničili kliky na ostrých kamenech. XC mód je do kopce boží. Jeho použití během závodu je ale dost omezené, největší problém ve finále není problematika přepnutí z jednoho módu do druhého, kdy musíte zmáčknout knoflík na řídítkách, zatlačit do kola nebo se naopak nadlehčit a knoflík pustit ve správné chvíli. Na to by se v závodním nasazení zvyknout dalo. Problém mi dělala spíš právě ona změna geometrie a chodu zadní stavby. Pokud by jenom ztuhla zadní stavba, oukej, dejme tomu, na rovině nebo v hladkém sjezdu kde se musí šlapat bych byl rychlejší. Vzpřímená hlavovka a vysoko střed vás ale hrozně rozhází, protože pod sebou máte najednou úplně jiné kolo a to vyžaduje i jiný posed a jiné ovládání. A není úplně jednoduché si během 5 minutové erzety pětkrát zvykat na jiné kolo. Ostatně tenhle názor podporuje i to, že samotní jezdci Canyon enduro teamu používají k Shapeshifteru na rovinatějších závodech, i tlumič se zamykáním z řidítek. Při transferu mezi eRZetama XC mód, během RZety jenom zamykání tlumiče při stejné geometrii.

Ohledně životnosti tohohle dílu se toho taky napsalo hodně, podle vyjádření Canyonu se ale prostě pokazila jedna série a trvalo než se vyrobila nová, která byla v pořádku. A proto vázly reklamace. Nové Shapeshiftery už se prý tolik nekazí a kdyby přece, je jich skladem pro rychlou výměnu spousta.

Před závěrečným shrnutím si vzhledem k top osazení, některé komponenty zaslouží samostatné vyzdvihnutí. O Sramu nemá cenu mluvit, na závodní použití je 1×11 od Američanů to nejlepší. Řadí přesně, rychle a hlavně můžete narvat o několik koleček lehčí převod, pokud se před váma objeví překážka, kterou nečekáte. A je jedno, jestli je to v bahně, v prachu nebo pod vodou. Na tohle bohužel Shimano nemá. Nové DT Swiss kola mě překvapily jak na Strivu, tak vyšší model na právě testovaném Senderu. Tuhé a lehké ráfky, kterým hlavně vůbec nevadí, když se jich v rockgarden občas dotkne kámen. Žádné osmice a hlavně žádné záseky v ráfku a ohnuté patky ať to naserete kamkoli. (Ano, Spank, dívám se tvým směrem!)

A samozřejmě tlumení. Tlumič Float X Evol je skvělý, ovládání odskoku je sice uložené úplně idiotsky, což znamená, že u Strivu nastavení probíhá pouze za pomocí malého imbusu, jinak chodí fantasticky a obzvlášť velkou pochvalu si zaslouží tři levely nastavení komprese v otevřeném módu. Samozřejmostí jsou jinak módy otevřeno, prostředek, skoro zavřeno.

Vidlici Fox 36 už jsem chválil a asi ne jednou. Doopravdy si myslím, že se jedná asi o nejlepší enduro vidlici na trhu. Je tuhá, citlivá, suprově progresivní a hlavně nastavitelná až do… za roh. A stejně jako má geniální chod a celkovou tuhost, má ten nejdementnější systém upínání předního kola na světě a možná v nebi, jestli nebe je. Osu (20mm!?), která je na pětku imbus (proč!?) drží ve vidlici ještě slovy čtyři (proč!!??) šrouby. Takže pokud píchnete, musíte odšroubovat dva šrouby na jedné noze, dva šrouby na druhé noze a vyšroubovat osu. Aspoň že všechny šrouby jsou na pětku imbus. Ovšem v závodě tě to stojí umístění a při cestě na závody a ze závodů tě to stojí nervy a šediny. Naštěstí se od příštího roku všechny 36 dělaj s obyč 15mm rychloupínací osou. Pak nebude o čem.

Strive Race je striktní závodní kolo, co chce jezdit rychle a v první řadě z kopce. Přitom vás díky Shapeshifteru docela lehko vyveze i na kopec. Chce ale jezdce co se nebojí to všude „nasrat“ a využije celý sjezdový potenciál. Pokud máte už od března skoro každý víkend v kalendáři napsáno „závody tam a tam“, je Strive kolo pro vás. Zkušeného jezdce posune blíž bedně, míň zkušenému přidá pár procent skillu navíc. Pokud jsou pro vás závody cizí slovo a jezdíte pro radost, Strive Race pro vás vážně není.

Cena testovaného modelu se odvíjí podle kurzu Eura a hýbe se kolem 130 tisíc Kč, Race geo vám ale nabídne i nižší karbon za Strive 8.0 Race za cca 110 tis a ještě dva hliníky, za 90, respektive 80 tis. Víc informací najdeš na webu canyon.com.