Test: Orange Alpine 6 RS - legendární a přitom hodně moderní jednočep

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 22.5.2018

Keliho letošního koně už jste viděl mohli (Dlouhodobý test: Cannondale Jekyll 3 – po více jak půl roce). A teď je čas vám představit, prostřednictvím testu, i moje kolo na sezónu 2018.

Loni mě kontaktoval Tomáš Kvasnička, člověk co stojí za v podstatě prvním trailcentrem u nás, Singltrekem pod Smrkem, s tím, že má v plánu dovážet kola kultovní značky Orange…

Tady je potřeba se zastavit. Pro ty, kterým nepřijde Orange kultovní, doporučuju trochu pogooglovat. Na peklostroji s jednočepem totiž jezdil třeba jeden páprda z Shefffieldu, co se jmenuje Steve Peat, taky Missy Giove, Greg Minaar, Mick Hannah… no prostě historie je velká. A kultovní statut této značky, minimálně v Anglii taky rozhodně není malý. Ostatně když vám většinu roku prší, hodí se kolo, které není náročné na údržbu. A troufnu si říct, že Orange je svým konceptem nejmíň náročným na údržbu hned po pevňáku.

Zpět ke kolu. První Oranžový článek byl test trailbiku Four (Test: Orange Four – 120 milimetrů na jednočepu). Asi jako každý, jsem byl zvědavý co ta „zastaralá traverzová jednokyvka“ umí. Kolo co nemá aspoň deset patentů a co nejvíc třípísmenkových zkratek přece nemůže fungovat. Jak to dopadlo jste si už mohli přečíst.

Mě Orange bavil. Bavil mě tou svojí hulvátskou efektivitou… Znáte to, ráno vstanete, uvaříte si kafe a jednou lžičkou si je zamícháte, tou stejnou lžičkou si namažete burákový máslo na toust, který položíte na hrnek s kafem. Sníte toust, vypijete kafe, do hrníčku si nalejete vodu a jdete ven. Na jednu stranu z vás přítelkyni trochu tečou nervy, na tu druhou jste se najedli, napili a zašpinili jenom jednu lžičku a jeden hrnek… chápete kam mířím?

Tohle jsem já. A chtěl jsem aby takovýhle bylo moje kolo. Proto jsem si vybral Orange Alpine 6, enduro až freeride model.

Ve hře byl i Five, asi nejrozšířenější model od pomerančů, u něj mě bavila geometrie (od které by se mohlo učit kdejaké „enduro“ od jiného výrobce"), ale vzhledem k počtu závodů v bikeparcích a plánech jezdit hlavně za hranice, zvítězilo víc zdvihu u Alpine. Ten je totiž 160 mm, namísto 140 mm u Five.

Geometricky je Alpine samozřejmě ještě víc sjezdově naladěný. Sjezdově a přitom zábavně. Reach v Mku je 443 mm, což je v dnešní době delší, ale ne vyloženě dlouhý. Zadní stavba má neutrálních 430 mm. To hlavový úhel už nejedno obočí pozvedne, 64,5° je úhel, který ještě před pár lety nebyl samozřejmostí ani u sjezďáků. Prostě kolo co chce jezdit rychle dolů. Rychle. Dolů.

Co se týče osazení, nabízí Orange u většiny kol několik stupňů výbav, v tomhle případě Alpine S (Nižší tlumení RockShox, Shimano SLX, 91 200 Kč) Alpine Pro (Fox Performance, Shimano XT, 111 150 Kč), Alpine RS (Lyrik, Monarch Plus RC3, Sram Eagle, 136 800 Kč) a nejvyšší Alpine Factory (Fox Factory, Eagle, 165 300 Kč). Samozřejmostí je možnost i samostatného rámu s tlumičem Fox DPX2 za 54 150 Kč). Konkrétní testovaný model není úplně obyčejné RSko. Jednak má samozřejmě pár testovacích dílů ale hlavně má Orange možnost doladit si každý model nad rámec základní výbavy komponenty za lepší ceny. Proto na tomhle kolo můžete vidět Hope brzdy, představec hlávko…no a tak.

Mimo přidané hodnoty, že jsou kola ručně vyráběné v Halifaxu (vyráběné, ne vymýšlené a skládané z dílů z Taiwanu) a že víte že je svařuje jeden anglickej strejda Nigel, umožňuje tahle víceméně zakázková výroba i vybrat si z víc barev než z jedné. Pro ladiče je možnost vyladit si jak barvu rámu, tak barvu polepů z deseti možností. A jelikož všechny jsou parádní, nebyla to snadná volba. (Testovaná parádní Cyan Blue. Příplatková)

Nejdůležitější je samozřejmě jak kolo jezdí.
Do kopce jede…v pohodě. Závodit ve výjezdu s kolem co má 160mm na jednočepu fakt nebudu, ale posed mi přišel docela příjemný a když zamknu tlumák ani se nijak zásadně nehoupe.

Alpine 6 je samozřejmě dělaný na ježdění z kopce. A je to sakra charakterní kus železa na jízdu z kopce.Orange má svou hlavu. Ne ve špatném slova smyslu, má svou Anglickou hlavu. Ano, jednočep se víceméně zamyká při brždění a při šlapání. Díky tomu druhému skvěle akceleruje, díky tomu prvnímu vám dává skvělé lekce z ježdění na kole.

Alpine si se mnou totiž při ježdění skoro povídá. Né že by dělal takovej rachot, je to spíš výuka než rozhovor.
„Tady brzdíš? Seš tatar? Bude nás to oba bolet ale no tak jak myslíš“
„Odpal to víc, zdvihu máme dost, dělej, narvi to tam!“
„Zrychli. Čím rychleji pojedem, tím větší sranda to bude!“
„Ty vole, to bylo projetí klopky!? Tohle už máš přece dávno umět!“

Orange je víceméně rychlé sjezdové kolo které dokáže vyjet na kopec. A čím rychleji jedete dolů a čím míň brzdíte, tím lepší zážitek s ním máte. Díky pozici kyvky se vám při šlapání do pedálů jakoby „otvírá“ tlumič, zkrátka taháte zední stavbu blíž ke středu, takže vám „zamyká“ a tím pádem zrychlujete. Ale drncá to.

To samé platí i o zatáčkách. Alpine z nich umí pekelně vystřelit, jenom je musíte umět projet. Odsednout, naklonit kolo, zatlačit je do zatáčky. A hlavně NE-BRZ-DIT! Zatáčení a vůbec všemožné blbnutí s kolem umožňuje i extrémně nízká horní rámová trubka, sice se vám do rámu nevejde flaška na vodu, nicméně jako daň za spoustu místa nad rámem mi to přijde dost v pohodě. I relativně krátký reach dost pozitivně přispívá k zatáčení a hlavně, na kratším kole se bude vždycky skákat líp než na delším.

Na druhou stranu, položená hlava a ne extrémně krátká zadní stavba přidají jistotu kde je to potřeba. Mega prudké pasáže, dropy, kameny, rolety. Nic není problém, prostě se jenom rozjeď a nebrzdi, Alpine už si to nějak pokouše.

Samozřejmě, mimo věcí ze kterých jsem nadšený, se najdou i vlastnosti co mě úplně nenadchly. Zkrátka a dobře nevýhody. Konstrukce rámu neumožňuje použití košíku, takže vodu si budete muset na trail dopravit jinak. Pokud máte větší velikost než M, jde prý nacpat láhev do předního trojúhelníku k hlavovce. Samozřejmě se jedná o ghetto tuning.

Mimo drncání při brždění samozřejmě jednočep tahá za řetěz, to je způsobeno výškou čepu a jedná se o vlastnost, kterou lze hodně omezit použitím většího převodníku. S 32 zuby vám to sice nevyhodí kopyta z pedálů, ale při větších nárazech a dropech jsou „kopance“ cítit. S 34 zuby nebo dokonce 36 bude samozřejmě kopání ještě méně znatelné.

Alpine 6 je ortodoxní a drsný kolo co chce jezdce, co neřeší co je napsaný v katalogu, ale chce jezdit často, rychle, z kopce, rychle a hlavně rychle a hodně z kopce. A taky často.
Málokteré kolo má navíc v sobě zabudovaný systém výuky jezdce, během dvou dnů ve Finale jsem se dokonale naučil kde se má brzdit a kde se naopak fakt brzdit nemá, kde má smysl šlapat a kde to jde pustit. A kde to jde pustit ještě víc.

Není to kolo pro každého, je to Anglán, takže je dost konzervativní a přímočarý. Konzervativní hlavně ve „vím kde chci jezdit“ a přímočarý ve „vím, co chci aby jezdec uměl, když na mě má jezdit“. Moc dobře ví na co ho v Halifaxu postavili, na tvrdou rychlou jízdu ve strašném prostředí, takže na ježdění okolo domu to úplně není. Ale neumím si představit lepší kolo na závodění na těžkých tratích – Itálie, Francie atd., případně drtění bikeparku. Pokud chcete univerzální kolo na ježdění okolo domu, na trailcentra a české enduro, zkrátka na ježdění u nás a máte chuť ochutnat „Full English“ rozumnější volba je Five.

Pokud se vám anglán líbí, určitě kouknětě na ofiko web, kde můžete nejenom projet modely, ale rovnou si je virtuálně postavit.

A odkaz na českou ditribuci je zde, eshop mají tady.