Kill the Trail - škola jízdy na horském kole

Test: Ghost FR AMR 6.7 - zaslouží si pořádně kopce a povedené traily

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 18.3.2019

Loni v květnu jsme vám představili novou inkarnaci enduro/freeride kola FR AMR od Ghostu. Jelikož jsme si na otestování chtěli dát záležet, přinášíme Vám test až teď. O to víc o Framru víme!

Testovaná verze nese označení FR AMR 6.7. Jedná se o „prostřední“ FR AMR z hlediska osazení. Prostřední ale zdaleka neznamená nějakou „holotu“. Kolo vyjde na 89 990 Kč, odpružení je komplet od Foxu, pohon zajišťuje kompletně GX Eagle, kola DT Swiss M 1900 s 30mm širokými ráfky obuté do Maxxis plášťů, brzdy Magura, kokpit a detaily dělá sám Ghost pod značkou Ground FiftyOne.

Geometrie říká „čekej položené, z kopce pekelně rychlé stabilní a nízké kolo“. Zdvihu je celkem dost, 170mm vepředu a 165mm vzadu.

Testování mělo dvě fáze. Ještě před regulérním redakčním testem jsme se s Framerem (dokonce ve stejném osazení) potkali na novinářské testovací akci v bikeparku Serfaus Fiss Ladis. Po prvním sjetí kopce a pochopení kvality místních tratí, jsem v podstatě okamžitě běžel ke Ghostu pro tohle kolo. Protože tohle kolo chce na první pohled jezdit z kopce a to rychle, skákat dvojáky, dropovat a tak nějak všeobecně pokřoupat alpské kopce.

Trefa, od prvních metrů na červené freeridové trati bylo cítit, že tady je FR AMR doma. Geometrie se prostě povedla. Povedla se natolik, až občas zapomenete kolik máte pod zadkem zdvihu a máte ambice zkoušet vyslat věci trochu víc, než by si to 165mm zasloužilo. Občas pak následuje rána jak do piána, vzhledem k bytelnosti rámu bych se určitě nebál, že vás kolo nepodrží.

Jako bývalého majitele první generace FRAMR mi ohromný mezigenerační rozdíl dost vyrazil dech. Veškeré „dětské nemoci“ prvního Frameru byly vyléčeny a přede mnou stálo dospělé a pořádně svalnaté freeridové kolo s novou, masivní zadní stavbou, dlouhým a nízkým předním trojúhelníkem (445mm reach a 604mm stack v M) a hlavovou trubkou položenou až na 64,5°.

Položenou vidlici a dlouhý předek má ale kdejaké moderní enduro. Mně se na Framru asi nejvíc líbil „detail“ v podobě mírně delší zadní stavby, než jsme běžně zvyklí. Protože téměř každé kolo, co je dlouhé a položené vepředu má krátkou zadní stavbu. A ono to není blbě, krátká zadní stavba je obratnější, dodá trochu zábavnosti na menších skocích a pomalejších trailech, kolo díky ní navíc o trochu líp zatáčí.

Ale to všechno je kompletně mimo u kola, které nemá ambice jezdit pomalu nebo skákat malé skoky. Zadní stavba tomuhle Ghostu narostla až na 440mm a pekelně se mi tím zaryl pod kůži. Protože pokud máte vzadu pružinový tlumič a pocitově nekonečno zdvihu, je to právě ten cenťák až dva (záleží s čím srovnáváte) na zadní stavbě, co dodá kolu jistotu v obzvlášť prudkých a rozbitých pasážích. Stačí se do něj opřít, zatlačit na řídítka a klopku projedete jak v kolejích. Stejně tak rychlou a nekompromisní rockgarden. A to se vůbec nemusím bavit o rychlé skočkované v prostřední části bikeparku Serfaus, příjemné 3–4 metrové dvojáky v poměrně rychlém úseku Framr přetvořil v zábavnou vložku, která ale neovlivní váš výsledný čas. Rychlé, moderní, freeridové. To byl FR AMR při našem prvním setkání. Kolo, které nechci analyzovat a testovat, ale jezdit, jezdit a jezdit. A že jsme nakonec těch jízd dali poměrně dost, než jsem ho musel pod nátlakem odevzdat.

Uplynul nějaký čas a dostáváme se k druhé fázi testování, na domácích trailech a známých, bohužel ne až tak velkých a prudkých kopcích. Protože kolo, na kterém jsem si tak moc užíval ježdění v bikeparku v Alpách musí přece znamenat v nížinách utrpení. Jo a ne.

Nebudu kecat, kolo se 165mm zdvihu na čtyřčepu, pružinovým tlumičem bez zamykání a 170mm vidlicí není zrovna synonymem xc střely. FR AMR vás na kopec nakonec doveze, nečekejte že to bude extrémně rychle. Na druhou stranu, nečekejte, ani, že to bude extrémně nepříjemné. Velmi postavená sedlová trubka, (až na 76°) totiž znamená příjemně vzpřímený posed a šlapání pod sebe. Na kopec sice nevyjedete rychle, při výšlapu ale nebudete extrémně trpět. Prostě ani do kopce to není tragédie, pokud vám nevadí klidné tempo výšlapu, které vás nevyždíme před plánovaným sjezdem.

Tím se dostávám ke sjezdu. I pokud nemáte za barákem alpské velikány, je FR AMR super. Víc než to. Hodně položená hlavovka spolu s dlouhým předním trojúhelníkem a nízko položeným středovým složením (bb drop 15mm) umožňují jezdci i ve velmi prudkém odkloněném úseku být natlačený a řídítka s většinou váhy na předním kole. Přeletět přes řídítka je v podstatě nemožné, samozřejmě pokud neuděláte nějakou extrémně fatální chybu. Díky tomu je kolo naprosto geniální v hrabance a prudkých nebo odkloněných úsecích. Nesmíte jezdit za sedlem, to by FRAMR absolutně nefungoval, pokud se ale odhodláte, narvete hrudník nad představec, pustíte přední brzdu a všechno řídíte tou zadní, máte pocit, že jste nesmrtelní a pekelně rychlí. Znovu pochválím mírně delší zadní stavbu. Díky ní, je pocit na kole velmi vyvážený, snadno se hledá ideální předozadní poloha a pokud dokážete u jízdy trochu přemýšlet, usnadní brždění před zatáčkou a na druhé straně vás z ní vyveze jako na kolejích. Pružinový tlumič s čtyřčepem vzadu drží kolo přilepené na zemi za každé situace. Tečka.

Tohle nadšení samozřejmě platí u trailů, co jsou z kopce. Rovné dálnice českých trailových center, to není níc pro FR AMR. Ten je totiž naprosto ideálně nastavený na „ježdění rychle z kopce“. Ne „pomalu přes boule po rovině“.

Velkou pochvalu si určitě zaslouží osazení. On ten podvozek od Fox totiž není ta nejlevnější varianta montážní vidlice s Grip patronou a obyčejný tlumič se zamykáním. Tlumení je z řady Performance Elite, tj. nejvyšší montážní série. Nad nimi už je jenom Kashimová Factory sada. Performance Elite znamená vzduchovou vidlici s ovládáním vysoko i nízkorychlostní komprese a stejně tak vysoko i nízkorychlostního odskoku. Celkem 4 kroutítka na vidlici. Pružinový sjezdový tlumič DHX2 potom nabídne ovládání nízkorychlostní komprese a odskoku. Žádné zamykání, ale pomalá komprese.

Baví mě i použití plášťů Maxxis Minion, 2,5 palců široká 3C Maxxtera DHF vepředu a 2,4 3C Maxxtera DHR vzadu, obojí v tužší verzi Double Down. Drží, brzdí, zařezávají se do hrabanky a podrží i na kamenech a kořenech.

Poměrně rychle jsem si zvykl i na 780mm řídítka, které si Ghost dělá sám v sérii Ground FiftyOne. Obzvlášť mě baví 35mm zvednutí, 150mm sedlovka by měla být naopak povinnost u všech kol od Mka nahoru.

Trochu diskutabilní jsou brzdy. Magura MT Fifty4 mají poměrně neobvyklou kombinaci brzdičů, ten přední má 4 pístky a zadní jenom 2. Vzadu je navíc 180 kotouč, vepředu 203mm. Ze startu jsem z nich byl malinko nešťastný, protože Magurám trvá docela dlouho, než se zajedou a začnou pořádně brzdit. Na druhou stranu, i zadní brzda nabídne docela dost síly a hlavně výbornou dávkovatelnost. Ta přední je samozřejmě o dva písty a 2cm na průměru kotouče ještě lepší . Osobně bych dozadu nahodil taky větší kotouč a vlastně bych s ničím neměl problém. Brzda se nezavdušňuje, nijak zásadně se nepřehřívá a pokud vám nevadí malinko plastový vzhled páky, udělá službu jako jakákoliv jiná.

Ono celkově, co se komponentů týká, tak bych na tomhle kole vlastně vůbec nic neměnil. Snad s výjimkou tragického sedlo, které neodpouští a obzvlášť první jarní kilometry po zimním spánku, vám dá pořádně vychutnat. Jinak je FR AMR 6.7 za necelých 90 tisíc kolo už z krabice stoprocentně vhodné do bikeparku, na závody nebo na domácí traily.

Abych jenom nechválil. Na několikáté vyjížďce jsem si naplno všiml, co je největší slabinou FRAMR. Rovina. Tohle kolo je rádo na šikmé ploše, na rovinu to s ním nejde (haha). Díky pružině, citlivému zavěšení, dlouhému a nízkému rámu, nabízí skvělý a agresivní pocit při jízdě z kopce. Díky postavené sedlovce a nízkému středu zase výborný posed, když jedete do kopce, navíc delší zadní stavba výrazně zlepšuje výjezdové schopnosti kola. Ale když nejedete do kopce nebo z kopce, není FR AMR zrovna to pravé. Při dlouhém přejezdu po rovině se projeví nízký a dlouhý rám s postavenou sedlovkou tím, že jste prostě hodně „navalení“ vepředu, velká část vaší váhy spočívá na rukou. A ty tím pádem taky začnou docela rychle bolet. Ano, řešení by bylo dát si výš řídítka, to by ovšem mohlo negativně ovlivnit jízdní vlastnosti z kopce a do kopce.

Odpružení a celkové naladění kola samozřejmě nesvědčí ani šlapavým a rovným trailům.

Pokud vás zajímá ježdění z velkých kopců, je FR AMR ideální varianta. Oproti třeba Canyonu Torque je malinko jezdivější a pohodlnější do kopce, trochu víc univerzální, allmountainový. Ale samozřejmě není až takový sjezďák. Nicméně jde bezesporu o výborné Freeride/Supe­rEnduro kolo, ať už mu říkáte jakkoli. Čím větší kopec, tím větší zábava.

FRAMRu navíc dost pomáhá rozumná cenový politika, špičkově osazený topmodel 8.7 na CaneCreeku a Eeaglu vyjde na 110 990 Kč, testovaný 6.7 na 89 990. A 4.7, nejníž vyspecifikovaný FR AMR, ovšem pořád rozhodně rozumně osazený a jezditelný „hned z krabice“, vyjde na 59 990 Kč. Za tyhle kačky dostanete skvělý rám s pružinovým tlumičem, slušnou vidlicí Durolux a pohonem 1×11 s velkým rozsahem. V této cenové hladině se bude podobně zaměřený konkurent dostupný běžně v kamenné prodejně, hledat dost těžko.

FR AMR AL je bezesporu výborné freeridové kolo, co chce jezdit hlavně rychle z kopce. A je to na něm šílená zábava. Umí skákat, umí řezat zatáčky, umí drtit hrabanku. Vyžaduje trochu zkušenějšího jezdce, co dokáže ocenit všechny náležitosti a schopnosti takhle extrémní geometrie. A možná si dovede takového jezdce vychovat. Ostatně, stačí myslet na to, abyste byli pořádně „vepředu“, nechodili vůbec za sedlo a „drželi to“ a on už si s lecčím Framr poradí. Mimo to, že je skvělý freeride, je to i ideální závodní kolo na těžké enduro závody. Na české enduro závodění je spousta rychlejších a šlapavějších kol, ovšem pokud vás lákají výjezdy na západ za opravdovými kopci a opravdovým prudkým a technickým endurem, je tenhle Ghost skvělá varianta. Z kopce to můžete rvát jak budete chtít, protože díky pohodlnému posedu si ve výjezdu téměř odpočnete. Jenom musíte akceptovat horší ergonomii kola při přejezdech po rovině. Protože na tohle vážně stavěné není. A takhle povedené kolo, si prostě zaslouží pořádně kopce a povedené traily, ne lesní cestičky a najíždění kiláků „okolo komína“.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

profilová fotka esmo 15.8.2019 v 6:35

Andrea na tom jezdí všechno, takže to zas takovej freeride nebude. Freeride byl vždycky jako sjezďák nejezditelnej do kopce a po rovině to byla otrava..

anonymní uživatel Josef (licllick1 [zavinac] centrum.cz) 14.8.2019 v 16:57

Zajímavý je, že třeba taková Andrea Drengubáková na tom lítá zásadně "za sedlem" :)

anonymní uživatel Sunshine 29 27.3.2019 v 11:22

JayKKKK: a jakej je standard FR? Kde končí trail, začíná enduro, kde superenduro?
Já bych ty škatulky, dogmatický standardy a zaručený kategorie zas až tolik neřešil....

anonymní uživatel JayKKKK (jaykkkk [zavinac] gmail.com) 27.3.2019 v 8:24

Marek: Nepochopils dotaz. Tohle prece neni fr kolo? Nebo je "Superenduro" novej standard fr?

anonymní uživatel Marek 24.3.2019 v 11:04

JayKKKK: a co myslíš, ze ta zkratka FR AMR znamená?

anonymní uživatel JayKKKK (Jaykkkk [zavinac] gmail.com) 20.3.2019 v 14:16

Ahoj, super napsana recenze. Jen bych se chtel spis pustit do diskuze tykajici se oznaceni kola jako freeride. Nemyslite ze to oznaceni neni uplne na miste? Dik

anonymní uživatel Andre (andrex [zavinac] atlas.cz) 20.3.2019 v 12:29

Čus, děláte tady výborný testy. Díky za ně :).

anonymní uživatel 4dam (bejker [zavinac] seznam.cz) 20.3.2019 v 7:39

je to o nohach...

anonymní uživatel ... (.) 18.3.2019 v 5:59

Kolo jsem jezdil, z kopce fakt super, ale do kopce to tragicky nejede. Mít tlumič s lockoutem, bylo by to lepší. Jinak mu asi opravdu není co vytknout.