Test: Transition Sentinel NX - Opravdový Trailbike s velkým O a T

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 11.10.2019

Transition, firma ze severu Ameriky, kterou netřeba představovat, protože svým neortodoxním přístupem k marketingu i výrobě kolům, se jistě pozitivně zapsala snad všem gravity chtivým jezdcům.

Tentokrát se podíváme na jejich vysokozdvihové děvetadvacítkové enduro s názvem Sentinel. A jelikož u Transitionů nic není tak, jak se na první pohled zdá (jak už jsme se přesvědčili v testu Smugglera), není Sentinel vlastně ani vyloženě vysokozdvihové, ani vyloženě enduro.

Je to ale každopádně ten nejvíc sjezdový „non-sjezďák“ od Transitionu. I přesto, že zadní zdvih je „pouhých“ 140mm. No a geometrie je, nebál bych se říct „freeridová“. Transition používá zkratka SBG, která značí Speed Balance Geometry. Volně přeloženo je to „hodně jezdíme a chceme kola, co budou co nejlepší na ježdění z kopce a dobře se na nich pojede do kopce.“ V řeči čísel je to dlouhý reach – 450mm v Mku, spíš kratší zadní stavba – 435mm, velmi položený hlavový úhel až na 64° a naopak hodně postavený sedlový úhel – skoro 77°. A střed tak akorát nízko, což zajistí bb drop 30mm. Při takhle extrémně položené hlavě a delšímu reach je důležité použití vidlice s krátkým offsetem, pro lepší předozadní rozložení váhy a lepší obratnost kola ve výjezdech nebo nižších rychlostech.

Pokud to přenesu na praktickou ukázku – naladím kolo, nastavím doporučený sag, podle toho, co píšou na kyvce, nasednu a jedu do kopce. A stejně jako na všech ostatních Transitionech je posed naprosto unikátně pohodlný a vzpřímený. Sedíte jak v křesle, motáte nohama a jedete na kopec. Zadní stavba se trochu pohupuje a nejedete zrovna v xc tempu. Ale taky se u toho nějak zásadně nedřete a prostě jenom čekáte, až budete na kopci. Důležitá vsuvka, tohle kolo vážně potřebuje Eagla, minimálně já ho potřebuju, protože nemám ambice rvát do kopce nějak zvlášť těžké převody.

No a když se pustíte dolů po trailu. Je to dobrý. Ne jenom dobrý, je to extrémně superboží. Tohle kole je ohromující hned v několika ohledech.

Je ohromující, jak vám po prvních pár metrech tohle kolo přesně řekne, co s ním máte dělat. Posed je vzhledem k unikátní geometrii trochu jiný než na ostatních kolech, kratší offset vidlice vám přiblíží přední kolo a vy na něm máte daleko víc váhy než u klasických vidlic. Tudíž máte mega grip na předku a kolo zatáčí jak blbý.

Je ohromující, jak vás tohle kolo nutí jet agresivně a „tlačit“ co to dá. Pokud si chcete jízdu na Sentinelu opravdu užít, musíte ze sebe vymáčkout co nejvíc, ať už po stránce techniky nebo fýzy. Tohle kolo není na vození se po lese, tohle kolo je na ježdění rychle a agresivně z kopce.

Je ohromující, jak ohromnou jistotu vám dokáže dodat kolo s „pouhými“ 140mm zadního zdvihu. Zdvih není všechno a tady to platí o to víc, agresivní a moderní geometrie vám umožní to napálit i do míst o kterých byste na jiných kolech dost přemýšleli. Sentinel je tak trochu jako prášky na sebejistotu.

Takhle by šlo pokračovat ještě nějakou dobu, ale abych nějak věcně shrnul jízdní vlastnosti Sentinela při jízdě po trailu z kopce. Není to asi primárně kolo do trailcenter a ani to není primárně závodní enduro. Jako všechny Transitiony je totiž „Designed to party“. A přesně tohle jeho sjezdové vlastnosti vystihuje nejvíc. Je velmi podobný Smuggleru, jenom je větší, zlejší a rychlejší. Když chytnete řídítka do ruky, okamžitě vám dojde „jo, na tomhle kole to bude sranda, ale nesmím se bát to tam "nas*at“. Párty. A nekonečno možností jak zpracovat každou část trailu. Když jedete na skok, můžete ho buď jenom tak „přejet“ a počkat, jak ho velké kola a skvělá geometrie „vyřeší za vás“ a soustředit se na co nejrychlejší jízdu. Anebo ho díky krátké zadní stavbě, skvělému naladění odpružení vyslat, kam vás napadne. Protože i kdyby to bylo do protisvahu, Sentinel to nějak pokouše. Klopenou zatáčku můžete projet buď seriózním rychlým způsobem „venek-vnitřek-venek“ pro co nejvyšší výjezdovou rychlost a Sentinel to udělá. Anebo to můžete jak idioti narvat na vnitřek s plnou zadní brzdou a počkat, jak si s tím tohle kolo poradí. Poradí, vy budete pomalejší, ale kompletně vychechtaní. To samé když přijde prudká rockgarden. Buď chytnete řídítka a necháte kolo jet rovně, ať vám najde nejlepší cestu do cíle samo, a nebo vymyslíte prudce debilní variantu s odpalem z jednoho kamene a dopadem do jiných kamenů. Za ráfky neručíme, ale Sentinel to pokouše a vy budete opět vysmátí.

V minulém odstavci logicky nebylo nic o hladkých a rovinatých flow trailech. Jo, Sentinel si poradí i s českým trailcentry-dálnicemi. Ale není to ono. Na tyhle účely je spousta lepších kol. Ale na účely „ježdění z opravdového kopce po opravdovém trailu“ moc lepších kol není. Nevím, jestli vůbec nějaké.

Sentinel je nepřekonatelný při agresivní jízdě na těžkém nebo aspoň středně těžkém trailu. Pro lepší představu, Funtrail v Kopřivné je na spodní hranici toho,kde je ještě na Sentinelu sranda. Stačilo mi ho jet jednou. Oproti tomu nová sjezdová trať, nebo taky RZ 1 z posledních dvou Endurosérií, je přesně ideální trail na legraci se Sentinelem. Kde je potřeba dodá odvahu, kde to potřeba není, přesně poslouchá. Je zároveň rychlý a přitom zábavný.

Nevýhody? Nenašel jsem, pokud se budeme bavit o rámu. Určité úskalí plyne z relativně nízkého zadního zdvihu, protože Sentinel má přesně akorát zdvihu, kolik potřebuje. To znamená, že vyžaduje přesné nastavení tlaku v tlumiči. I takové 3psi a hloupé dva milimetry v SAGu dokáží úplně rozhodit pocit z kola a zkazit jízdu. Ale pokud vám nevadí vzít si tlumičovou pumpu do batohu/kapsy/led­vinky a první dvě jízdy ladit ideální tlak, ve chvíli, kdy ho najdete, to fakt poznáte. Okamžitě víte, že tohle je správný setup. Ani o psi víc ani míň, tohle.

Jelikož jsem testoval nejnižší osazení, které Transition nabízí, tady už samozřejmě výhrady mám. Ale ne až tak velké. Zadní obyčejný tlumič od RockShoxu nabídne jenom nastavení odskoku a dvě polohy „odemčeno/zamčeno“, ale díky výborné kinematice se s ním dá seriózně jezdit. Není zrovna dvakrát citlivý a sem tam se přehřívá, ale jinak funguje, udrží vám zadní kolo na zemi a pokouše i velké rány. To samé vidlice, Yari RC není zrovna vrchol evoluce, ale chodí relativně slušně a štelování komprese nahoře funguje. Prostě vzhledem k ceně celého kola 86 900 Kč na prémiovém rámu jsou určité kompromisy odpustitelné. Co ale odpustitelné není, jsou brzdy. Sram Guide T jsou prostě naprosto zbytečné využití kusu hliníku, který kdyby se stal plechovkou na pivo, udělal by líp. Brzdná síla je tragická, modulace v podstatě nulová, lépe řečeno náhodná, brzda brzdí pokaždé jina. Naopak co se týče přehřívání, tady Guide T rozhodně vynikají, hoří pod vámi v podstatě pořád. A abyste se nenudili, poměrně často se zavzdušní. A u kola, které má ambice letět z kopce fakt rychle a dovolí vám brzdit opravdu na poslední chvíli, jsou právě tragické brzdy tím největší kazičem dojmu z kola jako celku. Vůbec bych se nebál jít do nejnižší výbavy Sentinelu, je to výjimečně dobré kolo s velmi slušným osazením. Příjemný kokpit RaceFace, použitelná kola WTB STi s 29mm vniřní šířkou, v Mku už 150mm sedlovka, v L a XL dokonce 175mm, pohon NX Eagle…no, dejme tomu v pohodě. Ale brzdy musí okamžitě pryč.

Abych svoje dojmy nějak uzavřel, Sentinel je neuvěřitelně návykové enduro s ohromně zábavným, skoro až vulgárním jízdním projevem, které mimo to funguje i jako „tabletka instantní sebejistoty na dvou kolech“ když přijde na těžké, prudké a brutální sjezdové úseky. Je to skvělý nástroj, který se umí chovat seriózně závodně i „hulvátsky“ trailově. Není to chrt do kopce ani trailbike v tom smyslu, že máte XC kolo s vyšším zdvihem. Sentinel je podle mě ten Opravdový Trailbike. Kolo na traily a na zábavu při ježdění. Na nic jiného. Ne celodenní výlety, ne lehké šmrdlání se na flowtrailech. Na kopec se jakkoli vydrápat a dolů to tam kompletně vyslat.