Rozhovor: Stanislav Sehnal - o zranění, nastavení kola a spoustě dalšího

Autor: Keli, kategorie: Rozhovor, vydáno: 20.1.2020

Loňská sezóna rozhodně nebyla pro Standu Sehnala, jezdce továrního týmu Kellys Factory Racing, taková jakou by si představoval. Zakončil ji nejhorším zraněním v dosavadní kariéře, ale nebavili jsme se jen o nepříjemných věcech. Standa nás nechal nahlédnout pod pokličku přípravy špičkového sjezdaře, probrali jsme cestování, školu…

d:key: Než se dostaneme k nějakým dalším otázkám, začneme tou nejdůležitější. Jak jsi na tom teď zdravotně? Co vazy v koleni?
Sehny: Abych pravdu řekl, tak dost blbě. Letošní rok, co se týče zranění, byl vůbec nejhorší za celou mojí kariéru. V rameni mám nefunkční vazy a v koleni mám momentálně urvaný zadní zkřížený vaz.

d:key: Uff, tohle není příjemné. Jak se to vlastně stalo? Pokud vím, zrakvil jsi se v poslední tréninkové jízdě na Mistrovství republiky v Peci pod Sněžkou, když jsi to položil na dřevěné lávce s chybějícím pletivem. Upřímně, jel jsi hodně hranu a nebo jsi podcenil ono chybějící pletivo? Jak to hodnotíš zpětně?
Sehny: Vůbec to nebyla moje chyba a to je na tom to nejhorší. Dovolím si tvrdit, že to byla chyba organizátorů a určitě ne jediná, která ten víkend proběhla z jejich strany, ale nevím jestli jsi to taky zaznamenal. Zpátky k tomu pletivu. V sobotu tam už na většině lávek nebylo, tak jsme to Dandovi jakožto pořadateli oznámili. Řešili to až během tréninku v neděli. Dvě tréninkové jízdy jsi je objížděl, aby jsi jim nezavazel, třetí už jsi zjistil, že to bylo opraveno a poslední jsem si celý úsek chtěl zkusit v rychlosti a ejhle pletivo už tam zase nebylo. Bohužel jsem to zjistil až když jsem se posbíral ze země. Nejhorší na tom bylo, že jsem nebyl sám. Do toho tam u toho stáli pořadatelé, kteří to „opravovali“ a dívali se jak se tam lidi rakví. Říkám „proč to neopravíte?“ On jen „došlo nám pletivo“. Já „a proč ty lidi nezastavíte?“ Bez odpovědi.

d:key: Doufejme, že to bude poučením pořadatelů do budoucna. Jdeme dál, dál do historie. Jak jsi se dostal vůbec k ježdění? Myslím, že většina lidí dostala tvoje jméno do povědomí v době, kdy jsi začalo jezdit s Matějem na Banshee.
Sehny: Na kole jsem začal asi v trochu jiném stylu než většina bajkerů. Na základce jsem zkoušel flatland díky spolužákovi, který v tom byl víc než dobrej. V té době brácha začal prohánět pevňáka na Hostýně a závodech seriálu WBC. Flatland mě rychle omrzel a začal jsem jezdit s bráchou. O čtyři roky později jsem už jel svoje první Mistrovství světa v Champérách. Tam jsem se poznal s Matějem a od té doby mě „vychovával“.

d:key: Studuješ poměrně zajímavou vysokou školu. Jak jsi se k tomu dostal? Co z tebe vlastně nakonec bude?
Sehny: Studuji Sportovní fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. Sice jsem vyučený tesař, maturitu mám z dřevařské a nábytkářské výroby, ale sportu a tréninku jsem se věnoval už od základky, takže sportovka byla jediná výška, kterou jsem bral vůbec v úvahu. I když momentálně nestuduji, protože jsem přerušil kvůli zimní přípravě na Novém Zélandu na loňskou sezónu, tak chci školu určitě dodělat.

d:key: Ke sportovce patří i praktická činnost. Párkrát jsme tě viděli v Brně v XC aréně Anthropos trénovat s malýma dětma jízdu na kole. Bavilo tě to, nebo jsi to bral jako nutné zlo při studiu?
Sehny: Trénování jako takové mě hodně baví. Kempy s Matějem Charvátem jsem si užíval a bavilo mě to. Nicméně s dětma to taková zábava už není, nejsem zrovna člověk, který na to má morál. Jezdíš hodně pomalu, učíš totální základy a do toho hodně dětí se to ani nechce naučit a jsou tam jen proto, že je tam šoupnou rodiče.

d:key: Učit lidi bez motivace je zlo, to potvrzuji. Tak mne napadá, poslední dobou jsi se dal docela dost na cestování. Byl jsi v Maroku, v Číně, Nový Zéland. To toho cestování nemáš přes závodní sezónu dost?
Sehny: Někdy je toho za celou sezónu fakt hodně a trochu ti z těch dvanáctek v autě šplouchá na maják, ale když je to za zábavou, což pro mě určitě je, tak se to dá vydržet. Úplně jiné grády to má, když to cestování je za něčím novým, to ti ani těch 30 hodin v letadle nevadí.

d:key: Které místo se ti s kolem líbilo nejvíc a plánuješ se tam určitě vrátit?
Sehny: Stoprocentně Nový Zéland, tam je to fakt nářez a určitě pro mě top záležitost. Chtěl jsem tam jet i letošní zimu, ale zranění mi tento plán překazilo. Teď jsem rád že chodím, natož jezdit na kole.

d:key: V České republice je bikeparků hodně, ale na prstech jedné ruky nešikovného truhláře, žádnou narážku na tvoji střední školu v tom nehledej, bychom spočítali ty opravdu dobré. Co u nás, podle tebe, chybí, aby se tato situace zlepšila? Kopce s lanovkou tu velké máme.
Sehny: Myslím si, že komunitu bajkerů tady v Česku máme výbornou. Řekl bych, že zakopanej pes je v tom, že většině středisek letní provoz vydělá tak málo, že se jim neoplatí do toho investovat. Pokud tam nejsou lidi, např. jako v Kálnici, které to neskutečně baví a dávají do toho to srdíčko, tak to pak vypadá, tak jak to vypadá.

d:key: M9st na trénování je u nás dost. Jak probíhá tvůj trénink mimo a v sezóně. Liší se zásadně? Samozřejmě pokud nejsi zraněný.
Sehny: Můj trénink se docela dost mění, myslím to v pojetí roků. Časem se člověk učí a já se chci pořád posouvat a snažím se přijít na kloub tomu, co je pro mě nejlepší. Velkou roli také hraje co je zrovna moje slabá stránka, rád vyhledávám své nedostatky a ještě radši se v nich zdokonaluji. Co se období týče, tak určitě největší dřina je to v zimě. V létě už je to větší pohodička, protože je sezóna a závody zaberou hodně času, takže v týdnu mezi závody stihnu maximálně jeden nebo dva tréninky.

d:key: Spousta sjezdařů k tréninku používá i motokrosovou motorku, ani ty nejsi výjimkou. V čem vidíš největší výhody pro trénink sjezdaře?
Sehny: Nezačal jsem s MX proto, že je to dobré pro sjezd. Jezdit motokros byl můj sen již od malička, ale rodiče to nechtěli. Nicméně jak říkáš, pro sjezdaře to má neskutečné výhody a tou hlavní výhodou bude určitě technika. Na kole se dá celkem relativně přehlížet a odpouští ti, ale na motorce je to pravej opak. Jednoduše když na ni neděláš to co máš, tak se moc nesvezeš. Fakt je, že ta technika je z 90% stejná jak na kole. Pak určitě rychlost a velikost skoků, jsou daleko větší a na kole ti to pak připadá daleko víc v pohodě.

d:key: Jak by jsi označil svůj jízdní styl? Lehce plyneš tratí nebo preferuješ pořádnou metelici?
Sehny: Jak už na motorce, sjezďáku či enduru, nejvíc mě naplňuje rychlost. Jsem prostě závoďák a na styl moc nejezdím. Nezačínal jsem v mládí na bikrose, nebo motokrose jako většina, takže jsem toho stylu moc nepochytil.

d:key: Volba stopy je základ. Jakou volíš taktiku výběru při tréninku, vyzkoušíš vše a pak vybereš tu nejlepší nebo ladíš jen to, co jsi vymyslel v track walku?
Sehny: Přesně tak, kdo mě zná, tak ví, že jsem ladič přelaďovač a vymýšlím co se dá. Musím mít všechno vyzkoušený, co kdyby náhodou to bylo lepší a tak dál, takže trackwalk se mnou jít nechceš.

d:key: Jako sponzorovaný jezdec jsi pod tlakem očekávání výsledku. Jak se s tím vyrovnáváš? Nebo tento tlak na sobě není?
Sehny: Jediný tlak na výsledek si na sebe vytvářím sám osobně. V týmu to máme nastavené tak, že výsledek je pro nás jen jakýmsi bonusem, za to jsem opravdu vděčný, ale hlavně je to dáno tím, že nejsme žádní profesionálové, ale je to naše hobby.

d:key: Český sjezd je, když to řeknu hodně expresivně, úplně v prd*li, jeho podpora od cyklistického svazu je nulová, zájem hobby jezdců, jestli vůbec je, tak rok od roku klesá. Co je dle tebe důvodem?
Sehny: Já ti úplně nevím, tohle je ošemetné téma a moc se do něj pouštět nechci. Zájem hobby jezdců je, ale je čím dál menší, díky enduru. Týpek co měl dříve sjezďáka, si raději koupí enduro kolo a může na tom sjezdovat, jezdit v bikeparku, dat si parádní vyjížďku nebo zajet na pivo. Je to logické, udělal bych to stejně, kdyby pro mě závodění nemělo takový význam.

d:key: Loni jsi zaznamenal poměrně zajímavé úspěchy v evropském poháru. Letos se úplně navázat nepodařilo, čím to? Byla to prostě jen smůla?
Sehny: Smůla to určitě nebyla. Bylo to tak, že už od konce loňského roku jezdím hlavně Světový pohár a z IXS jen něco. Do toho jsem se těsně před sezónou na Novém Zélandu při Crankworks zranil, potom hned po 3 týdnech znovu a tím skončila celá moje sezóna. Sice jsem se hned po návratu na prvním závodě ve Fort William kvalifikoval, ale zbytek sezóny bylo jen velké trápení jak jezdecky, tak i zdravotně. Takže forma na obhajobu vítězství na Špičáku rozhodně nebyla.

d:key: K závodění samozřejmě patří i správná strava. Držíš striktní závoďáckou stravu, nebo jedeš na guláš se šestí a pivkama?
Sehny: Stravu hodně řeším, to je pravda, ale ne vždy se mi to daří dodržovat, hlavně se žrouty s kterýma jezdím na závody hehe.

d:key: Část sjezdové komunity se na enduro závodění dívá skrze prsty. Ty jsi nějaké enduro klání již absolvoval, jak se na to díváš ty jako čistokrevný sjezdař.
Sehny: Já to nijak neodsuzuji, právě naopak myslím, že to do světa kol přitáhlo a přitáhne spoustu nových lidí a to ze všech stran.

d:key: Řešíš materiál a měníš ho pravidelně, nebo jedeš šrot až do konce?
Sehny: Toho materiálu nemáme hromady, takže to řešit určitým způsobem musím, ale na každý svěťák je to většinou všechno v topu. Hodně záleží jak se o materiál staráš a jak se k němu chováš.

d:key: Jaký si vlastně mechanik, umíš si na kole všechno se servisovat nebo to dáváš servisákovi – stejně to jeho práce, že?
Sehny: Možná to bude překvapující, ale servisáka nemám. Hlavně co se závodů týče, servisuji si všechno sám kromě vidlice a tlumiče, to buď máme náhradní nebo když jsme na svěťáku, tak to dám klukům do Sramu a Foxu.

d:key: Někteří jezdci jsou hrozně hákliví na nastavení, jen představa, že mají o jeden Psi tlaku víc v plášti a osypávají se. Co ty. Máš manometr v prstech nebo striktně jen s digi měřákem?
Sehny: Každá trať je jiná a něčím specifická, takže podle toho měním různá nastavení. Samozřejmě měřák mám, aby to po celý víkend bylo stejný a taky abych věděl co jsem kdy a kde jak měl. Jsem celkem špekulant a nastavení hodně řeším.

d:key: Jak frčíš na sociálních sítích? Máš insta? Jedeš storýčka? Je to v současné době věc nezbytná, nutné zlo a nebo se bez toho úplně v klidu obejdeš?
Sehny: Mám takový různý období. Někdy mě to baví a někdy naopak vůbec. Občas si dám pár měsíců voraz. Neuškodí si od všeho odpočinout a soustředit se jen na vlastní život.

d:key: No dig, no ride. Kdo nekope, ten nejezdí. Známé pořekadlo, ale mě by zajímalo jak to má Standa Sehnal? Kopeš, stavíš?
Sehny: Času moc není, takže moc nekopu, ale kolem baráku máme pár spotů, které si udržujeme a občas něco nového vyhrábneme.

d:key: Bydlíš, studuješ v Brně. Jak se ti to tady z bajkového pohledu líbilo? Kde je tvůj současný bajkový revír? Kde si vlastně nejlíp zajezdíš? Co nesmí chybět na vysněné lajně?
Sehny: Bydlel jsem. Tam jsem jezdil hodně Netro na zalétání mezi přednáškama to bylo super. Teď jsem přestěhovaný zpátky domů, takže Bystřice pod Hostýnem a Hranice jsou moje domácí spoty kde to brázdíme, když je offseason nebo přes týden v létě mezi závody.

d:key: Jak relaxuješ? Většina z nás relaxuje na kole, ale jak relaxuje člověk, který se kolem „živí“? Kniha, film, televize, příroda?
Sehny: Haha promiň, ale pobavilo mě, že se kolem živím. Bohužel tomu tak není. Do loňského roku jsem chodil do školy a teď už do práce. Odpočinkem je pro mě určitým způsobem sport, musím něco dělat každý den, ale když teda musím mít den volna, tak jsem schopen maximálně ležet s přítelkyní u televize, něco si uvařit, popíjet jednu kávu za druhou a večer si zajít do sauny.

d:key: Závěrem tu máme prostor pro tebe. Chtěl bys nám něco sdělit?
Sehny: Užívejte si života, zdraví a hlavně bajku.

Foto: Rick Schubert, Michal Červený, Piotr Staron, Honza Křenek