Report: CARDION Enduro Race Kraličák - takové bylo Mistrovství ČR v enduru pro rok 2023

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Report, vydáno: 25.7.2023

Traily v horském areálu Kraličák jsou skvělé, pestré a zábavné. V červnu jsme je projeli a byly ve skvělé kondici. Ke konci července se zde konal delší ze série závodů české Endurosérie a navíc mistrovství České republiky v enduru, tak to byl důvod se sem vydat. Ne že bych si dělal zálusk na mistrovský dres, ale nabízí se možnost potkat a zazávodit si s celou českou špičkou. 

Na Kraličáku ve frontě (ne)čekáš

Kraličák je běžně takovým klidným střediskem, kde můžeš celý den motat lano a turniketu nečekáš. Tentokrát tomu byl trochu jinak. Přijíždíme v pátek v poledne, protože na enduroserii se může na připravených erzetách již dva dny dopředu trénovat. Parkoviště je již značně obsazené, a to nejen enduristy, ale i účastníky sobotní akce Kolo pro život. Ti se sice na lano nehrnou, ale i tak fronta je na několik desítek minut. Bohužel přepravní kapacitu jedna sedačka = jedno kolo nejde změnit mávnutím proutku. E-bikeři a pár silných tedy jezdí za své. Já do večera stihnu objet všechny připravené traily aspoň jednou. Na neděli nás jich čeká sedm. Pět na kopci přímo v areálu a dva v lese nad Hynčicemi. Těch pět kombinuje již stávající celoročně přístupné traily a dva zbývající jsou připraveny jen pro tuto příležitost. 

Sprcha (ne)bude!?

V sobotu si kupuji celodenní lano a doufám, že to nebudou marně investované peníze. Fronta se začíná tvořit již s první sedačkou. Byť včera večer dvě hodiny vydatně pršelo v lese to rozhodně poznat není. Pár projetí a už se zase práší za kočárem. Děláme, co se dá, ale stejně víc než každý trail jednou plus malý nášup kvůli velkému zájmu, nestíháme. Aspoň tedy nebudeme přetrénovaní. Po celém dni se těším do sprchy, ale jaké je moje překvapení, když zjistím, že kontejner s nimi zmizel. Ráno tu stálo pěkné depo, mytí kol, převlékárna a sprchy a večer je vše pryč! To se vyplatilo to dovézt na jeden den maratonských závodů?! Proč je zde pořadatel nenechal i pro nedělení závodníky, zvlášť když těch bylo jednou tolik než těch sobotních? Takže šup do potoka. To jsme ještě netušil, jak toho budu litovat, když večer se udělala taková zima, že jsme na sebe oblíkali vše, co jsme našli. 

Atmosféra na výbornou

Dostatečně náš ovšem rozehřál večerní prolog e-biků, které čekala skalnatá power stage a jednej z trailů. Následoval závod ve skoku do dálky (většinou se ho zúčastnily mladší ročníky) a pití malého plechovky piva na čas (pro 18+) vše pod taktovkou značky Horsefeathers. Ti vlastně i v pátek rozdali nemálo piv a, nepletu-li se, grilovanou kýtu k večernímu letnímu kinu. Atmosféra byla oba večery skvělá. S pivkem v ruce jsme si prošli stánky již zmíněného Horsefeathers, Bikepornu, FDF bike shopu, Nutrendu, Treku. Ještě večerní presíčko u T-mobile a můžeme jít dadat, ať jsme na neděli fit. 

První RZ, lehká? Ani náhodou 

První ráno startují nejmladší děti, Některé za doprovodu rodiče, který pak ještě jede svůj vlastní závod. Takže bude mít v nohách místo sedmi erzet rovnou deset. Od nejmladších po nejstarší, potom začnou hobíci, do toho e-bikeři. KOlem půl dvanácté začíná startovat kategorie RACE. První výšlap je až na nejvzdálenější trail, který je jen pro nás. Nad jeho obtížností se vedla trochu diskuse, ale ber nebo neber. Respektive jeď nebo nejeď. Tuna hrabanky, sklon jako prase a některý zatáčky hodně moc utažený, to byla první třetina, zakončená sjezdem na cestu, který byl pravda trochu na srdíčko. Následovala rychlá rovná palba, levá devadesát a přes kořeny do potoka a pak nekonečně dlouhý rockgarden až do cíle. Ve zkratce. Zní to lehce, že? Nebylo. 

Hrabanka, recyklace i super bufet

Druhý trail byl podstatně odpočinkovější, ale rychlejší a taky v hrabance. Fajn záležitost. Tento už se užila většina startovního pole. Cestou na třetí projíždíme kolem skvěle zásobeného bufetu. Ovoce všeho druhu, sladké buchty, tyčky, ale mne nejvíc baví slaná sekce. Chleba se škvarkovkou, sekaná, sýr i tvarůžky. Já vím, jsme v race modu, ale na něco to moje tělo jet musí. Třetí a čtvrtá erzeta se v pozměněné formě jely i loni. Je zde náskládané vše, co si může bajker přát. Kameny, kořeny, velké schody, odklon, rychlost, potok, výšlat, dupačka, ale i slušný závěrečný padák. Daří se mi jet celkem čistě, ale je to na úkor rychlosti. V rychlosti by těch chyb bylo výrazně víc. 

Prach kam se podíváš

Na pátou a šestou RZ nám pomůže lano. Tentokrát bez fronty. Zbytek závodu je již na straně kopce pod lanovkou a patří k těm lehčím a rychlejším trailům. Sem tam se i zde objeví nějaká záludnost, na kterou však dostatečně dopředu upozorní slušný dav diváků. Dropy ze zdí již zaniklých domů, několik kamenitých polí a mezi tím již značně vyjeté stopy plné kořenů. Bohužel v tomto suchém počasí doznaly erzety mezi pátkem a nedělí značných změn. Však se není čemu divit, když se po nich prohnalo odhadem přes 6 tisíc kol. Obsluha na lanovce říkala, že jen za sobotu naložili 2700 kol!

I tak to je - se trailů týče - jeden z nejzábavnějších závodů. Parta okolo Kamila Tatarkoviče a Járy Sijky odvedla slušnou práci. Z pohledu závodníka vše klapalo v pohodě. 

Mistři, mistři

Neměl bych zapomenout, že se jednalo o mistrovství. Proto je nutné zmínit, že mistrem v ELITE  se stal Matěj Charvát, následován Přemkem Tejchmanem a Vojtěchem Bláhou. Muže Masters vyhrál František Žilák, druhý byl Petr Frenk a třetí Petr Hanák. Juniory U21 ovládl Vojtěch Klokočka, Jakub Pivnička a Adam Maxa. V ženách vybojovala dres Barbora Vojta (nedávný rozhovor s najdete na stránkách dolekop.com), za ní dojely Andrea Drengubáková a Dominika Adamcová.

Komplet výsledky najdete zde.

Foto: Jara Sijka - Enduroserie.cz